Čelní představitelé 13 prominentních evropských podniků vyzvali v dopise Evropskou unii k uplatnění sankcí proti maďarské vládě. Důvodem jsou zvláštní daně a jiná opatření, které maďarská konzervativní vláda Viktora Orbána uvalila na velké zahraniční investory.

Protestní list podepsal i zástupce českého energetického gigantu ČEZ, z Rakouska například zástupci obchodního řetězce Spar a podnikatelské skupiny Baumax AG, dále firmy z Německa, Francie a Nizozemska, oznámila dnes agentura APA s odvoláním na server Welt Online.

Plať daně, i když jsi ve ztrátě

ČEZ, který v Maďarsku obchoduje s elektřinou a plynem a obsluhuje zde koncové odběratele, potvrdil, že se k výzvě, kterou sepsaly přední evropské energetiky v čele s EOn a RWE, připojil.

"Hlavním důvodem k výzvě je v Maďarsku nově zavedená daň z obratu ve výši 1,05 procenta bez ohledu na hospodářský výsledek, která má být navíc vybírána i zpětně za rok 2010," uvedla pro server iHNed.cz mluvčí ČEZu Eva Nováková s tím, že za firmu se k výzvě připojil obchodní útvar zodpovědný za aktivity v Maďarsku.

V pětistránkovém dopise z 15. prosince žádají vysocí představitelé firem předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa, jeho zástupce i všechny evropské komisaře, aby "maďarskou vládu přesvědčili o důležitosti stabilních a zákonných podmínek pro investory" a aby Budapešť přiměli toto "nezákonné břemeno stáhnout".

Zároveň podává těchto 13 zástupců firem stížnost u kompetentních ředitelství EU, aby komise kvůli porušení práva EU "zahájila proti Maďarsku jednání".

 

Maďarsko znárodní soukromé penzijní fondy. Investoři jsou zděšeni a prchají - čtěte ZDE

 

Z Rakouska se vedle uvedených společností k protestu připojila také firma OMV, z Německa jde například o společnosti Allianz a Telekom, z Francie pojišťovací koncern Axa, z Nizozemska pojišťovací společnosti Aegon a ING.

Maďarská vláda se v rámci snahy o snížení rozpočtového deficitu rozhodla zvýšit zdanění bankovních, maloobchodních, energetických a telekomunikačních firem. Vláda uvalila na finanční sektor speciální daň ve výši 200 miliard forintů (zhruba 18 miliard korun) ročně. Daň platí v letošním a příštím roce. Z ostatních odvětví chce vláda pomocí nových daní získat dalších 161 miliard forintů ročně.

Maďarsko se 1. ledna na šest měsíců ujalo předsednictví Evropské unie. Za hlavní úkol si Budapešť vytyčila zvládání otřesů na finančních trzích, řešení problematiky evropských Romů a citlivé jednání se Spojenými státy o spolupráci v boji s terorismem.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru