Jak poroste HDP největších ekonomik světa a Česka (v %)

Světový HDP se zvýší v roce 2011 o 2,8–3 bilionu USD.

7,0 je očekávané tempo růstu
v příštím roce v procentech, které pro rozvojovou Asii předpovídá britská The Economist Intelligence Unit. Je to skoro třikrát rychlejší tempo než v členských zemích OECD.

122 zvýšení hodnoty HDP
v miliardách eur ročně, které by přineslo zmírnění existujících netarifních bariér v obchodu mezi USA a EU zhruba o polovinu.

1,29 federální schodek USA
v bilionech dolarů za uplynulý finanční rok (do 30. září 2010). Američanům nezbude než následovat Evropu a seškrtat výdaje.

Ekonomická krize je podle všeho minulostí. Tempo, které letos nabrala globální ekonomika – podle OECD 4,6 procenta –, lze i z dlouhodobého pohledu považovat za solidní. Příští rok by mělo zvolnit jen mírně na 4,2 procenta. Jenže naplní se tento optimistický scénář, nebo svět ve druhé polovině roku opět sklouzne do recese? Obojí nelze vyloučit. Klíč k odpovědi opět drží Spojené státy americké, produkující zhruba pětinu veškerého zboží a služeb, které lidstvo užívá.

Rozdílný pohled na USA

Nouriel Roubini
profesor Newyorské univerzity
"Zotavení bude příští rok ve vyspělých zemích chabé. V USA nelze vyloučit návrat recese."

Americká ekonomika podle poslední předpovědi Evropské komise vzroste příští rok o 2,1 procenta, tedy více než eurozóna (1,5 procenta). Pravda však je, že prezident Barack Obama za výsledky své hospodářské politiky během první poloviny funkčního období kladné body nesklízí.

Nedávno podepsal zákon prodlužující o další dva roky platnost poměrně velkorysých daňových úlev vztahujících se i na nejbohatší Američany. Centrální banka (Fed) od března 2009 uvolnila 2,3 bilionu dolarů, jež prostřednictvím kapitálového trhu "pumpuje" do ekonomiky.

Tato "léčba" zvyšující množství dolarů v oběhu, a tedy i riziko inflace, má své zastánce i odpůrce. Zřetelným indikátorem toho, zda příští rok zabere, či nikoli, bude míra nezaměstnanosti, která stále flirtuje s desetiprocentní hranicí. Ve srovnání s předkrizovým obdobím je tak více než dvojnásobná. Profesor Newyorské univerzity Nouriel Roubini, jenž předpověděl nástup globální krize v roce 2008, stále vidí zhruba třetinovou pravděpodobnost, že USA příští rok znovu sklouznou do recese.

Investorský guru Warren Buffett je však přesvědčen o pravém opaku. "Moje předpověď pro Ameriku je vyloženě býčí. Byznys se začíná hýbat, takže žádné dvojí dno se konat nebude," prohlašuje Buffett.

Evropská rizika a Česko

Postaví-li se americká ekonomika pevně na nohy, pookřeje rovněž eurozóna, jejíž vývoz směřuje z jedné pětiny na druhý břeh Atlantiku.

Tempo jejího růstu v příštím roce, jejž Evropská komise vidí kolem půldruhého procenta, není nikterak zázračné. A může ho navíc ohrozit dluhová krize. Pokud se prohloubí, budou vlády nuceny ještě více škrtat své výdaje, což utlumí spotřebu a investice.

"V takovém případě existuje riziko návratu recese, což by mělo negativní dopad na obchodní partnery eurozóny, mezi něž patří i Česko," míní David Marek ze společnosti Patria Finance.

Výhled domácí ekonomiky na rok 2011 je podle něho i dalších analytiků mírně optimistický. Český HDP by měl z letošních zhruba dvou procent zvolnit tempo na 1,8 procenta, vyplývá to z předpovědí zdejších ekonomů. Zpomalení růstu přinesou i škrty české vlády.

Výhodou české ekonomiky jsou stabilní finanční sektor a menší dluhová zátěž než ta, s níž se potýká většina zemí eurozóny.

Také evropští politici na příští roky předepisují tvrdé výdajové škrty. Ve většině zemí EU podle dosavadních předpokladů ukrojí z tempa růstu HDP jen několik desetinek procenta. Ale například v Británii, která ohlásila nejrozsáhlejší program rozpočtové konsolidace v poválečných dějinách, to mohou být až dva procentní body, upozorňuje komentátor listu Financial Times Martin Wolf.

ANKETA: Co říkají o roku 2011 významné světové osobnosti?

Alan GreenspanAngela MerkelováMarc FaberJohn LipskyAmartyja SenGeorge Osborne

Čína a druzí běžci

V příštím roce se ještě více zvětší rozdíly v tempu růstu, které nabraly klíčové regiony světové ekonomiky. Mezi nimi jednoznačně vede Čína, kde lze čekat osmi- až desetiprocentní hospodářský růst. V závislosti na tom, do jaké míry tamní centrální banka šlápne na měnovou brzdu. Od října zvedla své úrokové sazby již dvakrát, neboť jí stále větší starosti působí inflace i přehřívající se trh nemovitostí.

Slušně pojedou i další asijské země – Indie, Vietnam nebo Indonésie. A jsou zde ještě jihoamerické země v čele s Brazílií.

Trhy velkých rozvojových zemí, jež jsou díky boomu na komoditních trzích solventní, skýtají velmi dobré exportní šance hlavně Německu a Británii. Zcela to neplatí o Francii nebo Itálii, jejichž výroba a export jsou stále nejvíce orientovány na západoevropská odbytiště.

Čím méně se bude hospodářsky dařit vyspělému Západu, tím větší tlak vyvine na Čínu, aby umožnila svému jüanu výraznější posilování. Peking používá své devizové rezervy (během prvního čtvrtletí 2011 přesáhnou tři biliony dolarů) především k intervencím na devizovém trhu, to s cílem držet slabý kurz jüanu, a tak podporovat konkurenční schopnost čínského vývozu.

Čína se vůbec netají tím, že chce jüan prosadit jako "globální měnu", zejména na úkor amerického dolaru. V tom se může spolehnout na dvě regionální velmoci – na Rusko a Írán.

Pozice dolaru bude zvolna slábnout, neboť zmíněné (a další) země budou uzavírat stále více dvoustranných obchodních dohod, v nichž se bude jako hlavní zúčtovací měna používat čínský jüan (v obchodu Číny s asijskými partnery) nebo rubl (v obchodu Ruska s ostatními zeměmi SNS).

Širší most přes Atlantik

Spojené státy ani Evropa nemíní za asijskými rivaly zaostávat. Skupina expertů, která před Vánoci jednala ve Washingtonu, se shodla na tom, že USA a EU, vytvářející více než polovinu globálního HDP, by měly těsněji spolupracovat, hlavně v odstraňování obchodní bariér ve výzkumu a vývoji. Obchodní toky přes Atlantik již přesahují bilion dolarů ročně.

 

GRAFIKA:  Světová ekonomika v roce 2011 v číslech
(klíčové země a regiony)