Nedávno navržené reformy fungování eurozóny jdou sice správným směrem, ale ne do takové hloubky, jaká je nutná, komentoval situaci v Evropě v úterý člen bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) Yves Mersch.

Stěžejní je podle něj včas uplatňovat sankce za překračování rozpočtových deficitů, které by měly být téměř automatické.

"Ten poslední návrh reforem fungování ekonomiky eurozóny jde správným směrem, není ale dost ambiciózní na to, aby zajistil zdravé a efektivní fungování měnové unie," napsal Mersch ve stanovisku, z něhož v úterý citovala agentura Reuters.

Prvořadý je podle Mersche rychlejší spouštěcí mechanismus pro zahájení procedurálních kroků při nadměrném překročení rozpočtových deficitů. Právě tam je prý třeba postupovat téměř automaticky. Druhou prioritou by měl být větší důraz na výši dluhů v jednotlivých zemích.

Mersch také řekl, že krize kolem státních dluhů, která teď eurozónu trápí, má kořeny v tom, že jednotlivé země důsledně nehlídaly hospodářskou politiku ostatních členů. Proto je nutné přijmout opatření, která by tento nedostatek odstranila, myslí si bankéř.

"Kromě těchto nových mechanismů, které by měly být aktivovány pouze ve výjimečných případech a za jasně dohodnutých podmínek, je také nutné, aby se jednotlivé země z této krize poučily a více se snažily o konsolidaci," poznamenal Mersch v novoročním sdělení coby guvernér lucemburské centrální banky.

ECB nemá plně sterilizovány nákupy vládních dluhopisů

Evropská centrální banka se aktuálně musí potýkat také s podezřením, že nemá tento týden plně sterilizovány své nákupy vládních dluhopisů, jak v květnu při zavádění tohoto programu slíbila. Takže zatímco dluhopisů zemí ohrožených dluhovou krizí už nakoupila za 73,5 miliardy eur (1,86 bilionu Kč), od komerčních bank získala nyní depozita jen něco přes 60 miliard eur, uvedla v úterý agentura Reuters.

Znamená to, že ECB pouští plně nesterilizovanými nákupy dluhopisů do ekonomiky dodatečné peníze, i když nezáměrně, nesrovnatelně méně a na mnohem kratší dobu než americká centrální banka. Ta chce do poloviny příštího roku napustit do ekonomiky nákupy dluhopisů 600 miliard dolarů. Podle ekonomů nesrovnalost mezi nákupy obligací a stahováním peněz od bank není ničím závažným a odráží hlavně neochotu bank pouštět v závěrečných dnech roku hotovost.

"Stalo se to i dříve a nic významného bych z toho nedělal," řekl ekonom ING Martin Van Vliet. "Konec roku je obvykle klidný a banky uzavírají účty, takže by se to nemělo považovat za známku návratu napětí na mezibankovní trh," dodal.

ECB kompenzuje nákupy dluhopisů tím, že přijímá od bank každý týden sedmidenní vklady. Tento týden za ně platí 0,66 procenta ve srovnání s úrokem 0,42 procenta z minulého týdne. Zatímco tento týden si banky uložily u ECB zhruba 60 miliard eur, minulý týden nabídly k pokrytí nakoupených dluhopisů v hodnotě 72,5 miliardy eur přes 81 miliard eur.

Minulý týden ECB ve snaze uklidnit napětí na trhu dluhopisů zvýšila tempo nákupů obligací na 1,12 miliardy eur. Je to však jen zlomek toho, co kupovala v prvních týdnech po květnovém oznámení programu zaměřeného na zmírnění dluhové krize v okrajových zemích eurozóny.

 Zástupci eurozóny, EK a ECB svolali telekonferenci kvůli Řecku - čtěte ZDE

 ECB mírní krizi v eurozóně. Prodloužila program levných úvěrů - čtěte ZDE

 Analytici se domnívají, že ECB kupuje téměř výlučně dluhopisy nejohroženějších zemí jako Řecka, Irska a Portugalska. Předpokládají, že v příštích měsících bude muset nákupy posílit. "Budou muset nákupy dluhopisů příští rok zvýšit, protože tlaky na periferní země (eurozóny) se zřejmě obnoví a kalendář refinancování (splatných dluhopisů) bude nabitější," řekl Van Vliet.