Většina lidí by na místě Petra Nečase minulý týden uspořádala velkou party. Na oslavu toho, že vláda přežila zatím nejhlubší krizi a ustála hlasování o nedůvěře.

Jenže Nečas neslavil. Nikam nešel po úterním nočním hlasování, šampaňské neotvíral ani ve středu na vládě. Ministři si jen jakoby nic otevřeli vánoční dárky a hned přešli k běžné práci. Možná proto, že nebylo co slavit.

Nečas totiž z krize vyšel z předvánoční krize osamělejší, než byl kdykoliv dřív.

Ztráta Langera?

Dohodu, kterou Petr Nečas uzavřel minulé úterý na Hradě výměnou za další fungování vlády, nese velká část ODS dost nelibě.

Tím, že se Nečas nepostavil za bývalého šéfa policie Oldřicha Martinů, urazil především svého klíčového vnitrostranického spojence - exministra vnitra Ivana Langera. Bývalý místopředseda ODS dnes sice nemá žádné oficiální politické funkce, přesto si dokáže udržet uvnitř ODS velký vliv. Především díky svým taktickým a strategickým schopnostem.

Právě on Oldřicha Martinů do poslední chvíle hájil a trval na tom, že za ním ODS musí stát. Jenže nestála. Důležitým momentem předvánoční krize je ale i to, že Nečas přenechal roli zachránce kabinetu prezidentu Václavu Klausovi. Právě u něj koaliční špičky za dlouhé dvě hodiny vyjednaly dohodu.

"Václav Klaus dal úmyslně najevo, kdo je pánem situace. Jen zatím není jasné, s jakým úmyslem to udělal," komentoval to s mírným sarkasmem v hlase místopředseda ODS Pavel Blažek. Muž, který přišel do čela ODS na posledním kongresu. S Nečasem se ale vzdálili už ve chvíli, kdy Blažkova jihomoravská ODS uzavřela v Brně koalici s ČSSD, i když nemusela.

Předvánoční emoce

Nečas má štěstí, že hned po vládní krizi přišly Vánoce. Kdyby byly o týden později, mohl řešit kromě problémů kabinetu ještě revoltu uvnitř vlastní strany.

Před týdnem, kdy se hlasovalo o důvěře vládě, totiž mezi občanskými demokraty zavládla zatím nejsilnější nespokojenost od voleb. S tím, že premiér ustoupil a výměnou za důvěru vládě dovolil odvolání policejního prezidenta, byť svým spolustraníkům sliboval opak. A tak samotní poslanci ODS chodili a ve sněmovně tajně prozrazovali všechny detaily, které věděli z jednání na Hradě s prezidentem Václavem Klausem.

"Nečas byl na Hradě doslova ponižovaný. Klaus ho peskoval jako malého kluka, musel souhlasit se vším," vyprávěl jeden z poslanců. Samozřejmě pod podmínkou, že vše, co říká, je přísně anonymní.

Tři dny volna ale přece jenom zchladily emoce. Většina politiků se nyní buď vyhýbá hovorům s novináři, nebo jsou k Nečasovi přece jenom shovívavější.

"Z pohledu Věcí veřejných ODS skutečně mírně ustoupila. Především nevnímám jako vhodné handlování o post policejního prezidenta," hodnotí situaci šéf vlivné pražské ODS, poslanec Boris Šťastný.

2011: Rok vládních krizí?

leden: Ekotendr

Na konci ledna by měla vláda dostat od ministra financí Miroslava Kalouska odhad ceny jedné
z největších zakázek posledních let, na obří tendr na likvidaci ekologických škod. Právě s Kalouskem je ale ve sporu premiér Petr Nečas, kterému se do zakázky za desítky miliard moc nechce. Kalousek je jejím zastáncem.

únor: DPH

Koncem února se mají vládní strany dohodnout, jestli zvýšit spodní sazbu DPH. Tedy, jestli zdražit od roku 2012 jídlo, léky nebo veřejnou dopravu. ODS a TOP 09 jsou pro, Věci veřejné proti. Zvýšení DPH by mělo ročně přinést téměř 50 miliard, což jsou prostředky, z nichž by Nečasova vláda chtěla uhradit podstatnou část nákladů na důchodovou reformu.

březen: reforma penzí

Na začátku března chtějí koaliční strany sjednotit své doposud rozdílné představy o důchodové reformě. Mají ambici domluvit se i s opoziční ČSSD, budou mít nicméně velké problémy sladit své vlastní návrhy. Opět jsou to VV, které jdou částečně proti ODS a TOP 09. Trvají na generačním fondu, ve kterém by se střádaly peníze pro období, kdy by se rodilo málo dětí a navíc by se z něj víc přispívalo právě těm rodinám, které více dětí vyprodukují.

duben: sjezd vv

Na přelomu března a dubna čeká Věci veřejné volební konference. Pro vládu to může být poměrně neklidné období. Očekává se radikalizace nejmenší vládní strany,
která se už dnes staví do role jakési koaliční opozice.

červen: kongres ODS

Zatím není jasné, kdy přesně ten proběhne, může být v červnu jako poslední, nebo na konci roku, kdy ho ODS obvykle pořádá. A zatím se nezdá, že by byl volební. Pokud ale poroste nespokojenost části ODS s tím, jak strana z jejich pohledu ve vládě ustupuje partnerům, nelze vyloučit, že kongres největší vládní strany bude nakonec dramatickou událostí, která vládou silně otřese.

srpen: Školné

Na konci léta by mělo být jasné, jestli vláda splní svůj slib, že zavede školné na vysokých školách. Je tu ale problém, Věci veřejné na své ideové konferenci v polovině prosince překvapivě rozhodly, že už nebudou školné podporovat. Přesto, že ho také slibují v koaliční dohodě.

Premiér Petr Nečas vždy patřil mezi nejčestnější tváře ODS, nikdy ale nepatřil mezi vlivné občanské demokraty. Nikdy nebyl tím, kdo by kolem sebe měl zástupy spojenců a v zádech silnou podporu.

Teď po předvánoční vládní krizi je ale Nečas osamělejší než kdykoliv dřív. Ani on sám si nikoho nepouští k tělu. Na poslaneckém klubu nijak plamenně nevystupuje, spíš poslouchá, co mu kdo přijde říct. Silný spojenec mu chybí i ve vládě, která je plná individualit.

Ilustruje to mimo jiné i výrok ministra financí Miroslava Kalouska, když se ho HN ptaly, kdo si přál, aby dohoda zůstala tajná. "Především si to přál pan premiér," řekl Kalousek.

V ODS čeká na pád Petra Nečase hodně lidí, uvědomují si ale jeden zásadní problém - strana zatím nemá nikoho, kdo by mohl na Nečasovo místo jít.

A tak pokud i po Novém roce zůstane v ODS silná nervozita, může Nečas na chvíli odpoutat pozornost třeba tím, že ve své vládě vymění některé ministry.