Profil

Ivan Mikloš (50)

Ministr financí Slovenské republiky, místo-předseda nejsilnější vládní strany SDKÚ. Mikloš vystudoval ekonomii v Bratislavě, od roku 1991 působil čtyřikrát ve slovenské vládě. Je jedním z autorů slovenských ekonomických reforem včetně zavedení rovné daně.

7,8 procenta HDP

Tolik by měl v letošní roce činit schodek slovenských veřejných rozpočtů.

2012

Státní dluh Slovenska by měl dosáhnout nejvyšší úrovně, zhruba 47,3 procenta HDP, v roce 2012. Pak by měl podle plánů vlády začít klesat.

Euro je realita, ale některé země na členství v eurozóně nemají, říká slovenský ministr financí Ivan Mikloš. Podle něj by měla Evropská unie přijmout jasná pravidla, a to i pro bankrot jednotlivých členských zemí. Státy eurozóny by neměly pomáhat předluženým členům unie, kteří nejsou schopni provést strukturální reformy. Už pomoc Řecku byla chyba stejně jako současný společný záchranný mechanismus, na němž se podílí i Slovensko, říká Mikloš. Na Slovensku pak chce jako ministr financí dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a dokonce ho i uzákonit. V příštím roce plánuje i předložení zákona, kde budou dlouhodobě stanoveny stropy výdajů pro vládu i pro jednotlivá ministerstva.

HN: Bylo přijetí eura pro Slovensko výhodou? Jak reálné jsou spekulace, že se Slovensko vrátí ke koruně?

Euro je realita. Stejně tak je realitou členství Slovenska v eurozóně. Spekulace o tom, jestli se udrží či neudrží, nepomáhají věci. Na druhé straně plně chápu stanovisko české vlády, která oznámila, že v této situaci nebude stanovovat termín přijetí eura.

HN: Jaká je pravděpodobnost, že se Slovensko vrátí ke koruně? Můžete ji vyjádřit číselně?

Nebudu říkat nějaké číslo. Budeme dělat vše pro to, aby euro přežilo. Ale na to je třeba konečně pojmenovat věci pravým jménem. Netvrdit, že zachraňujeme státy a Evropu, když zachraňujeme banky. Nemluvit o solidaritě, protože nepovažuji za solidaritu solidaritu daňových poplatníků s majiteli bank a solidaritu zodpovědných s nezodpovědnými. Všechno co potřebujeme, jsou jasná pravidla. I pro restrukturalizaci dluhů (tedy bankrot, pozn. red.) jednotlivých zemí. A také pro snižování deficitů a strukturální reformy: vytváření pružného trhu práce, reformy v oblasti zdravotnictví a důchodových systémů.

HN: Bylo by řešením vytvoření fiskální unie, tedy společného rozpočtu unie a společného ministerstva financí?

Osobně fiskální unii odmítám. Určitý posun k fiskální unii tu je, ale vznik nějaké silnější formy fiskální unie považuji za nepravděpodobný. Nedokáži si představit přijímání společných rozhodnutí vzhledem k rozdílům institucionálního uspořádání v jednotlivých zemích. Fiskální unie navíc vyžaduje obrovské transfery od bohatších k chudším. A všichni bohatší jsou po uši zadluženi.

Řešením je, že každý pojede sám za sebe

HN: Říkáte, že hluboké strukturální reformy nejsou na pořadu dne a vytvoření fiskální unie je nepravděpodobné. Co třetí možnost, obnovení no bail-out klauzule, tedy to, že každý v unii pojede za své a nikdo nebude nikoho zachraňovat?

To je řešení. Porušení této klauzule, která byla ve smlouvách, bylo fatální chybou. I půjčka Řecku byla fatální chybou. A také vytvoření valu. Dnes už to vidíme jasně. Co vyřešila půjčka Řecku? Nepomohla ani euru, ani Řecku. Kdyby se řecký dluh restrukturalizoval, Řecko by na tom bylo dneska lépe. Navíc je otázkou, zda euro je udržitelné ve všech státech, které s ním dnes platí. Nebylo by pro země, jejichž ekonomika na účast v eurozóně nemá, z dlouhodobého hlediska lepší, kdyby v ní nebyly...?

HN: Pro které země by bylo lepší nebýt v eurozóně?

Určitě pro Řecko a Portugalsko a možná i pro další jihoevropské země.

HN: Existuje nějaká snaha vyloučit slabší ekonomiky z eurozóny. V médiích se letos objevily zprávy, že Němci přednesli takový návrh.

V oficiálních jednáních se nic takového neobjevilo.

Uzákoníme výdajové stropy

HN: Oznámil jste, že slovenský státní dluh bude kulminovat v roce 2012 na hranici okolo 47,3 procenta HDP. Jaký bude jeho další vývoj?

V následujících týdnech a měsících připravíme zákon o vyrovnaném rozpočtu. Pokud se budeme schopni dohodnout s opozicí, rádi bychom, aby to byl ústavní zákon. Ale naše koalice nemá ústavní většinu. Dále chceme přijmout zákon, který by stanovil určitou maximální hranici, kterou nesmí veřejný dluh překročit. A chceme upravit také rozpočtová pravidla tak, aby existovaly určité nepřekročitelné výdajové stropy. Limity, které by nešly překročit ani v tom případě, že by stát měl vyšší příjmy, než čekal.

HN: Výdajové stropy by byly celkově pro vlády, nebo jednotlivé resorty?

Celkové i resortní. Připravujeme navíc zřízení fiskální rady, malé nezávislé instituce na vládě a politiků, která by dbala na dodržování pravidel a bránila skryté formě zadlužování. Tedy falšování údajů nebo různým účetním trikům zvyšujícím schodek rozpočtu.

HN: Jak budou výdajové stropy vysoké? Můžete říci číslo?

Čísla vám teď neřeknu. Je to věc, o které začínáme diskutovat. Nastoupili jsme do vlády v polovině července a byli jsme úplně vytíženi přípravou rozpočtu. Naši předchůdci nám nenechali připravená ani jeho východiska. Veřejné finance byly v zoufalé situaci. Nemohli jsme se tedy dosud věnovat dlouhodobým věcem. O hranici maximálního zadlužení budeme teprve diskutovat, ale měla by být výrazně nižší, než je maastrichtské kritérium pro přijetí státu do eurozóny, tedy pod 60 procenty HDP.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru