Škrty v českém rozpočtu jsou prezidenta "možná nejmenší v celé Evropě" a v budoucnu budou muset být změny rozsáhlejší. Pro příští rok budou mít prosazená úsporná opatření na českou ekonomiku dopad v řádu desetin procenta. V nedělním pořadu Partie televize Prima to řekl prezident, ekonom a bývalý ministr financí Václav Klaus. Upozornil také, že na ekonomický růst bude mít mnohem větší vliv poptávka po českých výrobcích v zahraničí než omezování státních výdajů.

Vláda v uplynulém týdnu ve sněmovně prosadila rozpočet pro příští rok, který počítá se schodkem 135 miliard korun po letos očekávaném deficitu 155,6 miliardy Kč. Kvůli snížení rozpočtového schodku parlament už dříve schválil úspory mimo jiné v sociální oblasti a státní podpoře stavebního spoření. Negativní příspěvek rozpočtu k tempu růstu české ekonomiky v příštím roce odhadují do jednoho procenta i analytici.

"Ve většině zemí západní Evropy, ale i střední a východní Evropy, byly ty škrty daleko rozsáhlejší než u nás," uvedl prezident. "Ekonom ve mně, bývalý ministr financí ve mně vzdychá a říká, že těch škrtů jsme moc neudělali," dodal. Vláda se podle něj k potřebným změnám jenom nadechuje, úsporný rozpočet je nicméně pozitivní změnou trendu posledních let.

Pracovní trh vláda plánovanými úsporami podle Klause nezasáhla, po zvýšení nezaměstnanosti za krize v roce 2008 už se podíl lidí bez práce spíše snižuje. "Žádné nové údery pracovnímu trhu stát, vláda, tím, že udělala několik škrtů, nedělá," poznamenal prezident.

Dopad schváleného rozpočtu podle Klause ekonomiku ani neurychlí, ani nepodváže, bude neutrální. Státní výdaje ovlivňují výkon malé otevřené ekonomiky, jakou je Česká republika, mnohem méně než poptávka ze zahraničí, doplnil.

Schodky rozpočtů navyšují státní dluh. Díky ekonomickému růstu by Česká republika mohla z dluhu "vyrůst", nesměla by k němu ale přidávat další, uvedl Klaus. Připomněl, že stejně postupovaly transformační vlády po pádu komunismu. Jen letos státní dluh ČR do konce září vzrostl o téměř 207 miliard korun na 1,385 bilionu Kč.

Zapojení soukromých investorů je potřebné

Příjmy pro příští rok schváleného státního rozpočtu vzrostou proti letošku o zhruba 22 miliard na 1044 miliard korun. Výdaje naopak klesnou o asi šest miliard na 1179 miliard. Ke snížení deficitu parlament schválil čtyři úsporné návrhy zákonů snižující výdaje státu o zhruba 35 miliard korun. Mezi ně patří balíček škrtů v sociální oblasti, omezení podpory stavebního spoření, snížení příspěvku politickým stranám za mandát a změny v daních z příjmů, například zavedení takzvané povodňové stokoruny.

Zapojení soukromých investorů do ztrát z případných finančních problémů některé země eurozóny, se kterým počítá nový záchranný mechanismus, je podle Klause potřebné. Banky podle něj rozlišují kvalitu ekonomik, do kterých investují, i když rozdíly zastírá "závoj eura". Je to nicméně "změna pravidel hry", a proto očekává nesouhlas.

Situaci kolem eura vidí Klaus nedobře

Prezident se v televizní diskuzi vyjádřil také k ekonomickým reformám v zemi, které by měly být zásadnější. Těch pár miliard jsou prý nejmenší škrty v celé Evropě a přesto vyvolávají chaos.  "Krize skončila, ale teď se dostáváme k tomu, jestli je Evropa nastavena tak, aby nějaký ekonomický růst vůbec mohla mít," míní Klaus.

"Evropa zvolila určitý model ekonomického a sociálního systému a ještě se spoutala eurem, které je svěrací kazajkou. Vídim to nedobře," uvedl prezident. Na závěr pořadu popřál Klaus všem lidem, aby k sobě byli tolerantní a následující rok byl pro ně příznivější, co se krize týká, než ten letošní.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru