Myšlenka na společný dluhopis eurozóny je nejspíš na dlouhou dobu mrtvá. Shodli se na tom evropští politici během summitu EU v Bruselu. Neúspěch připustil i hlavní propagátor myšlenky takzvaných eurobondů lucemburský premiér a šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker.

"O tomto tématu jsme mluvili, ale je známé, že vůči této myšlence existuje značný odpor. Nevěřím, že se eurobondy vrátí na jednací stůl v dohledné budoucnosti," uvedl Juncker.

Eurozóna se na vydávání společných dluhopisů, které by mohly přinést dostatek peněz zemím, jež sužují značné dluhy, neshodne dokud nebude mít společnou hospodářskou nebo rozpočtovou politiku.

Společné dluhopisy, společná politika

"Se vznikem eurobondů vidím nebezpečí, že bychom jednali, jako bychom měli společnou hospodářskou a finanční politiku, což není náš případ. A já rozhodně s tímto nebudu souhlasit, dokud neuvidím jak se Rakousko vyrovná s krizí," řekl novinářům při příjezdu na druhý den jednání rakouský kancléř Werner Faymann.

Hlavním odpůrcem myšlenky na vznik společných dluhopisů je Německo, které má obavy, že by si na trzích půjčovalo peníze za méně výhodných úroků než v současnosti. Německá kancléřka Angela Merkelová navíc podobně jako Faymann upozorňuje, že eurozóna nemá společnou hospodářskou politiku, přestože její vznik podporuje.

"Včerejší (čtvrteční) diskuse ukázaly, že potřebujeme více společného přístupu k naší hospodářské politice a budeme o tom mluvit v následujících měsících, především v eurozóně. Není důležité mít jen solidní rozpočet a stabilní veřejné finance, ale je rovněž důležité, abychom měli společnou hospodářskou politiku. Krok za krokem. Bude to dlouhý proces," řekl Merkelová.

Jediným krokem, který se týká dluhopisů a summit se na něm shodl, je tak výzva, aby se státy snažily nabízet na trhu dluhopisy s delší splatností. Unie by se tak vyhnula situacím, kdy celá řada zemí shání úvěry na financování státního dluhu ve stejnou chvíli.

Diplomaté nicméně ještě před začátkem summitu EU očekávali, že by se státníci nemuseli ke společným dluhopisům vůbec vracet, ale nakonec se stal pravý opak. To prý překvapilo zejména Merkelovou. "Myslím, že Merkelová byla do značné míry překvapená tím, jakou má celá myšlenka podporu," citovala agentura Reuters nejmenovaného diplomata. Podle dalšího to byla vůbec první věc, kterou lídři členských států řešili na večeři, jež je považována za nejdůležitější moment unijních summitů.

Podporu vyslovoval především italský premiér Silvio Berlusconi. Jeden z nejbohatších mužů Itálie přesvědčoval ostatní, že by si dluhopisy eurozóny sám rád koupil. "Já bych si je koupil hned a raději než dluhopisy jednotlivých zemí. Zárukou je v tomto případě Evropa," řekl.