Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service v pátek srazila hlavní rating Irska hned o pět bodů, z dosavadní známky Aa2 na stupeň Baa1. Výhled je přitom negativní, což znamená, že agentura může k dalšímu snížení ratingu ještě sáhnout. Záležet bude hlavně na tom, zda bude Irsko schopno v blízké době stabilizovat své veřejné finance.

"Zvýšená nejistota kolem výhledu irské ekonomiky, což byl další rozhodující faktor před dnešním snížením ratingu, je výsledkem trvajícího a výrazného propadu sektoru finančních služeb a realit," uvedla agentura. Ke snížení ratingu ale podle ní přispěl i pokračující pokles objemu úvěrů v soukromém sektoru.

Viceprezident agentury a hlavní analytik státních dluhů Dietmar Hornung řekl, že úvěrovou spolehlivost Irska značně poškodily problémy bank a intervence vlády na jejich podporu. Irská vláda se v době finanční krize za tamní banky zcela zaručila, což je nyní zdrojem problémů.

Minulý týden už ke snížení ratingu Irska sáhla konkurenční agentura Fitch, která jako první z trojice velkých agentur zbavilo Irsko ratingu v pásmu A. Fitch rating Irska snížila o tři stupně na BBB-plus a podnětem jí byla žádost Irska o zahraniční pomoc. Tu jí v objemu 85 miliard eur (asi 2,1 bilionu Kč) poskytne Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.

Lídři se dohodli na změně Lisabonské smlouvy

Ještě před několika měsíci to bylo málem nepředstavitelné, včera už realita. Lídři zemí Evropské unie se podle diplomatických zdrojů na summitu v Bruselu shodli na změně Lisabonské smlouvy.

Drobná úprava má umožnit vznik trvalého záchranného mechanismu pro země v hospodářských potížích. Jde de facto jen o dvě věty kvůli ustavení speciálního krizového mechanismu ve státech, kde je zavedeno euro.

Ten má po roce 2013 vystřídat současný záchranný fond eurozóny, jehož platnost vyprší. Ještě před zahájením summitu český premiér Petr Nečas uvedl, že změnu smlouvy by měl odsouhlasit i prezident Václav Klaus.

Juncker: EU se dohodla, že nedá více peněz do záchranného fondu

Evropská unie se na summitu v Bruselu dohodla, že nezvýší objem peněz v záchranném fondu eurozóny (EFSF). Po prvním dnu jednání to řekl lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. V záchranném fondu je v současnosti zhruba 440 miliard eur, někteří ekonomové však spekulují, že by tato částka nemusela stačit, pokud by se nadále šířila dluhová krize.

"Bylo přijato takové rozhodnutí, že nebude žádné zvětšení a nebo prohloubení financování ve prospěch EFSF," uvedl Juncker. Podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye se evropská sedmadvacítka vůbec o navýšení finančních prostředků ve fondu nebavila.

Jediným konkrétním rozhodnutím summitu tak zůstává ustavení takzvaného krizového mechanismu eurozóny. Ten má po roce 2013 vystřídat současný záchranný fond eurozóny, jehož platnost v té době vyprší a eurozóna by tak neměla možnost zachraňovat země, které se ocitnou v problémech. Hlavní změnou ve srovnání se současným záchranným fondem je, že by se na likvidaci dluhů bankrotujících členských států měli podílet i soukromí investoři, především banky. V krajním případě tak mohou přijít o část investic do dluhopisů krachujících států.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru