Velká Británie podle něj bude čelit velkému tlaku, ale o elitní rating nepřijde, píše britský deník Daily Telegraph.
Leaviss se obává, že ekonomický růst nesplní očekávání centrálních bank. Recese ve tvaru W sice nehrozí, ale růst bude i nadále podprůměrný. Také věří, že evropské centrální banky začnou po vzoru amerického Fedu vykonávat "dvojítý mandát" - kromě nízké inflace budou usilovat i o nízkou nezaměstnanost, přičemž tyto cíle mohou být v rozporu.
Americké státní dluhopisy jsou investory dlouhodobě považovány za "bezpečný přístav", ty "nejbezpečnější z bezpečných". Ovšem poměr státního dluhu k HDP činí nyní v USA 80 procent a během dvou let by se podle prognóz mohly dostat přes 100 procent HDP země.
Jan Švejnar: Česko je rozvojová země a má mít dluhy - čtěte ZDE
Státní dluh dál roste, na každého Čecha připadá 132 000 korun - čtěte ZDE
Snížení ratingu znamená, že investoři mohou požadovat vyšší rizikový příplatek k úrokům za svou investici do státních dluhopisů. Cena financování státního dluhu se tak dál zvyšuje a hrozí efekt "sněhové koule".
Ojedinělé zprávy o možném snížení ratingu USA se objevily už v roce 2009, v březnu letošního roku jej zmínila také agentura Moody´s.
Elitním AAA ratingem se pyšní v Evropě například Německo, Francie, Švýcarsko či Švédsko. Z klubu koncem září letošního roku vypadlo Španělsko, které si nejlepší rating drželo od prosince 2001, tedy měsíce bezprostředně předcházející fyzickému zavedení eura.
Z úst některých analytiků i politiků často zaznívá kritika ratingových agentur, že mnohdy se snížením ratingu příliš váhají, aby poté úvěrové hodnocení najednou snížily o několik stupňů, čímž posilují krizi. Objevily se proto například návrhy, že by Evropa měla mít vlastní ratingovou agenturu.
Ratingové agentury za krizi do jisté míry viní i předseda Evropské komise José Barroso. Podle Barrosa trhy nesprávně vyhodnotily rizika v eurozóně a postupovaly "jako stádo". Píše to agentura Reuters, která má k dispozici projev předsedy EK, který chce přednést na summitu EU.
