Evropská unie na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Bruselu, upraví klíčovou lisabonskou smlouvu o fungování unijních institucí. Ta sice začala platit teprve před rokem, ale země eurozóny chtějí, aby se na případných dluhových krizích v budoucnosti podíleli i soukromí investoři. Případný bankrot některého ze států platících evropskou jednotnou měnou by tak již neměl dopadnout jen na daňové poplatníky.

To má zajistit takzvaný permanentní mechanismus, který po roce 2013 vystřídá takzvaný záchranný fond eurozóny (EFSF), jehož platnost právě tehdy vyprší. Do fondu se země zavázaly přispět 440 miliardami eur, které může eurozóna využít na finanční pomoc některé z problémových zemí. Zatím pomoc potřebovalo pouze Irsko, ale investoři se obávají, že by jej v dohledné době mohlo následovat i Portugalsko a možná i Španělsko.

Po roce 2013 by ovšem eurozóna za současných podmínek neměla žádný nástroj jak případným problémů čelit, a proto Německo již na summitu v říjnu přišlo s návrhem na zapojení soukromých investorů do případných krizí. Podle ekonomů sice německá iniciativa jen zvýšila nejistotu na trzích a nakonec donutila Irsko k žádosti o pomoc. Evropští státníci jsou navzdory kritice ochotni celý návrh dotáhnout do konce.

"Změny by měly být co nejjednodušší, aby celý proces běžel rychle a aby byl celý nový evropský krizový mechanismus připraven. Jde opravdu o dvě věty. Jedna věta bude říkat, že členské státy mohou ustavit krizový mechanismus a druhá, že cílem tohoto mechanismu je zajistit stabilitu eurozóny," řekla ve střed novinářům velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová.

Česko se zatím nezapojí

Přestože se nový mechanismus bude týkat jen zemí eurozóny, lídři členských států EU by v závěrečném textu měli nechat možnost, aby se k němu mohly přidat i země ze zbytku evropské sedmadvacítky. Česká vláda nicméně rozhodla, že Česká republika tak neučiní. Na případné záchraně krachujících zemí eurozóny se tak nebude přímo podílet, dokud nevymění korunu za euro.

Evropská unie původně uvažovala, že v případě bankrotu některé ze zemí platící evropskou jednotnou měnou by investoři automaticky přišli o část investic. Eurozóna ovšem nakonec přijme systém, který řadu let funguje u Mezinárodního měnového fondu. Investoři tak nepřijdou o peníze automaticky, ale až po dohodě s úřady krachujícího státu, MMF a eurozónou.

Země platící evropskou jednotnou měnou ovšem stále nevyřešily, kde budou brát po roce 2013 peníze na případnou finanční pomoc. V úvahu připadají podle důvěryhodných zdrojů nejméně tři možnosti. Jednou z nich je zavedení bankovního poplatku, druhou vydání společných dluhopisů a třetí kombinace několika blíže nejasných možností.

Nedá se ani vyloučit, že některý z členských států bude na summitu požadovat i přijetí dalších opatření, která by zajistila stabilitu v problémy zmítané eurozóně. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker a italský ministr financí Gulio Tremonti již navrhli vznik společných dluhopisů eurozóny a jejich myšlenka postupně získává stále větší podporu. Proti je ovšem Německo, které se obává, že by si díky těmto dluhopisům půjčovalo na trzích za méně výhodných podmínek než v současnosti.

V úvahu připadá i navýšení EFSF, především kvůli obavám, že se do problémů dostane Španělsko, tedy čtvrtá největší ekonomika eurozóny. Podle nejhorších scénářů by Španělé mohli potřebovat až 300 miliard eur, veškeré zdroje eurozóny na finanční pomoc by tak nejspíš velmi rychle vyschly.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru