HN: Hlavním cílem současné vlády je snížit státní dluh, který je dnes kolem 40 procent HDP. Jak rychle je nutné snižovat český státní dluh?

Podle průzkumů veřejného mínění si před několika měsíci osmdesát procent obyvatel myslelo, že Česká republika skutečně zkrachuje. V našem nově založeném think-tanku, nazvaném Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), který jsem spoluzakládal a podílí se na něm Národohospodářský ústav Akademie věd, jsme se pokusili skutečnou situaci České republiky střízlivě analyzovat. Zjistili jsme, že rozhodně nejsme v situaci řecké tragédie, i když naše zadlužení rychle roste.

Je třeba tenhle nárůst zpomalit a zastavit. Když však dluh budeme snižovat příliš rychle, můžeme vyvolat v hospodářství určitou neefektivnost. Podle našich výzkumů by bylo možné a také věrohodné zastavit ten nárůst dluhu na 50 procentech HDP.

Pokud jsme schopni to udělat na nižší úrovni, je to v pořádku. Je ale lepší slíbit zastavení nárůstu dluhu na 50 procentech a skutečně toho dosáhnout. V okamžiku, kdybychom nebyli schopni své sliby splnit, stali bychom se nedůvěryhodnými, zahraniční investoři by se od nás odvrátili. I s dluhy ve výši padesáti procent HDP budeme jednou z nejméně zadlužených zemí v Evropě a jsme pod hranicí danou Evropskou unií pro přijetí eura.

Česku se vyplatí si půjčovat

HN: Proč máme vůbec mít státní dluh? Nebylo by výhodnější nezadlužovat se vůbec?

Pokud by nikdo nic nedlužil, nikdo by nikomu nic nepůjčoval a nepotřebovali bychom finanční sektor. To, že máme finanční sektor, banky a další instituce a že je považován za důležitou součást hospodářství, znamená, že situace, kdy někdo půjčuje a někdo jiný se zadlužuje, je optimální. Pro země, které mají projekty s vysokou návratností, což jsou rozvojové země a státy, které rychle rostou, je výhodné si půjčovat. Návratnost projektů v těchto zemích je totiž tak vysoká, že když si půjčí, snadno splatí půjčku a úroky a ještě jim hodně zbude. Česká republika může podle mne růst rychle a je stále ještě rozvojovou zemí. Vyplatí se jí proto si půjčovat.

HN: V novodobé historii Česka jsme ale měli jen jedno krátké období opravdu rychlého růstu. Navíc, které projekty jsou tak výnosné, aby se na ně vyplatilo půjčit?

V 90. letech se mě novináři ptali, jestli český HDP může růst o více než pět procent ročně. Řekl jsem, že klidně. Že to může být šest nebo sedm procent. Bylo to tehdy považováno za heretický názor. A pak HDP skutečně rostl rychleji a všichni se divili. Pokud jde o výnosné státní projekty, patří sem infrastruktura. Do té bych zařadil i investice do takzvaného lidského kapitálu, tedy do vzdělání. Klíčové jsou dopravní stavby, zvláště pro Českou republiku. Česko není tak roztažené jako třeba Chorvatsko, je územně kompaktní. S poměrně nízkou mírou investic by se dala republika propojit dopravní sítí tak, že žádné místo nebude příliš vzdálené od města nebo okresu, kde je velká poptávka po pracovní síle. Můžeme tak vytvořit skutečně jednotný trh práce a to se vyplatí. Třeba Plzeň je dnes díky dálnici vzdálena od Prahy padesát minut a v globálním kontextu je tak vlastně jejím předměstím.

Jsem pro vstup do eurozóny

HN: Mluvil jste o stabilitě důležité pro hospodářský růst a vývoz. Bylo by dobré v dohledné době přijmout euro, jak po tom volají vývozci?

Jsem zastáncem toho, abychom vstoupili do eurozóny. Ne nějakým vášnivým, ale zcela racionálním. Dominantním argumentem pro přijetí eura je právě to, že pokud máte valnou většinu obchodu se zeměmi, jež mají jednu měnu, která je odlišná od vaší měny, tak je dobré omezit fluktuace směnných kurzů tím, že přejdete na jejich měnu. Tedy v našem případě přejdete od koruny k euru tak, jako přijali euro úspěšně Slováci a Slovinci. Takový přechod je výhodný, pokud přecházíte na měnu, která je sama o sobě v pořádku. A to euro je. Euro je silná perspektivní měna, stala se rychle druhou rezervní měnou na světě po americkém dolaru. Současné problémy nejsou problémem eura a Evropské centrální banky, ale rozpočtovými problémy některých zemí. Mimochodem ve Spojených státech je Kalifornie na pokraji kolapsu a New York krachoval, a nikdo nemluvil o ohrožení dolaru a netvrdil, že stát New York opustí dolarovou zónu.

HN: Nebylo by ale pro Českou republiku trochu drahé vstoupit do eurozóny? Země eurozóny pomáhají Řecku a Irsku a to něco stojí.

Podle mě to není otázka eurozóny, ale čistě toho, kdo se bude pomoci účastnit. Irsku pomůže i Velká Británie, která není součástí eurozóny. První záchranný pás byl dán Maďarsku, zemi mimo eurozónu. Řecku pomohly hlavně země eurozóny, ale Slovensko se nezúčastnilo. Slovensko správně ukázalo, že je možné být v eurozóně, požívat všechny výhody, a neúčastnit se některých záchranných plánů. Je zbytečné zhoršovat si naši pozici tím, že nevstupujeme do eurozóny, protože se obáváme, že bychom se pak museli účastnit některých akcí, kterých se zúčastnit nechceme.

 

Celý rozhovor, ve kterém Jan Švejnar mluví také o své kandidatuře na prezidenta, otiskly středeční Hospodářské noviny.

 



JAN ŠVEJNAR, 58

Nový člen NERV, spoluzakladatel CERGE. V roce 1970 emigroval z ČSSR, po návratu radil českým politikům. Neúspěšný kandidát na prezidenta.
foto: HN - Martin Svozílek

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru