Předseda slovenského parlamentu Richard Sulík odstartoval v zemi debatu o případném návratu k předchozí měně. Šéf druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a solidarita vůbec jako první z předních politiků na Slovensku vybídl k přípravě plánu na opětovné zavedení slovenské koruny. Důvodem má být stávající dluhová krize v eurozóně. Ministerstvo financí tyto úvahy odmítlo, Bratislava se prý chce zaměřit na prosazování pravidel k ozdravení veřejných financí evropských zemí.
Slovensko vstoupilo do Evropské měnové unie zatím jako poslední země v roce 2009. Předběhlo sice okolní postkomunistické státy, v klubu platícím eurem se však stalo jeho nejchudším členem. Po propuknutí dluhové krize v Řecku odmítla Bratislava jako jediná země eurozóny poskytnout půjčku Aténám. Podpořila však vznik záchranného fondu ve formě úvěrů a garancí, který jako první využije Irsko.
Sulík v komentáři pro slovenské Hospodářské noviny za nezodpovědné označil to, aby státy přebíraly dluhy předlužených zemí prostřednictvím záchranného fondu a samy se dostaly do problémů. Tvrdil, že tímto způsobem se dají zachránit Řecko, Irsko a možná Portugalsko, v případě Španělska by prý šlo o hazard s eurem.
"Evropská unie nedodržuje vlastní pravidla. Proto je nejvyšší čas, aby Slovensko přestalo slepě věřit řečičkám lídrů eurozóny a připravilo si plán B. Tím je opětovné zavedení slovenské koruny," uvedl šéf slovenských liberálů.
Jeho výroky odmítlo ministerstvo financí. "Nechystáme návrat ke koruně. Ministerstvo financí se soustřeďuje na to, aby (na úrovni EU) prosadilo pravidla rozpočtové odpovědnosti," uvedl v reakci mluvčí ministerstva Martin Jaroš.
Současná koalice pravého středu pod vedením premiérky Ivety Radičové je za to, aby státy EU zlepšovaly kondici veřejných financí i za cenu bolestivých reforem. Slovensko v minulosti ozdravilo svůj bankovní sektor, rozsáhlými změnami prošel daňový a penzijní systém. Po propuknutí světové hospodářské krize se země loni nevyhnula propadu ekonomiky a zhoršení hospodaření státu.
Současná vláda prosadila v parlamentu zvýšení některých daní a krácení výdajů státu, což by příští rok mělo přispět ke snížení schodku veřejných financí na 4,9 procenta z letošních necelých osmi procent výkonu ekonomiky.
