Britská vláda opět popudila bankéře, když oznámila, že bilanční suma velkých peněžních ústavů bude od Nového roku podléhat dani 0,05 procenta namísto původních 0,04 procenta schválených v červnu.

Kabinet uvalil dodatečnou daň na banky s ročními příjmy nad 20 miliard liber šterlinků (zhruba 600 miliard korun). Bude platit v letech 2011-2014, kdy by státu měla po zvýšení o jednu setinu procentního bodu vynést celkem skoro devět miliard liber. Daň se vztahuje i na filiálky zahraničních bank, které podnikají na britských ostrovech.

Sazba této daně se přitom od roku 2012 dále zvýší, a to na 0,075 procenta namísto původně stanovených 0,07 procenta, informuje agentura Bloomberg. Kabinet, zápolící s desetiprocentním schodkem veřejných financí, získá díky vyšší dani během čtyř let navíc zhruba 400 milionů liber šterlinků (12 miliard korun).

Asociace britských bankéřů v reakci na vládní rozhodnutí sdělila, že je znepokojena. Obává se, že vyšší daň může vážně poškodit pověst Londýna jako jednoho z klíčových center globálních financí.

Stěhování do Asie?

Třem význačným britským ústavům, které nemusely během krize čerpat vládní pomoc, už údajně došla s poměry ve Spojeném království trpělivost. Banky, kritizující stále větší byrokracii i státní zásahy do jejich platové politiky, varují, že by se mohly odstěhovat jinam, napsal týdeník The Economist.

Peněžní ústav Barclays by mohl svoje sídlo přesunout z Londýna do New Yorku, banky HSBC a Standard Chartered do Hongkongu, případně do Singapuru.

Ale podle důvěrných zdrojů se ve zmíněných bankách o možném stěhování do Asie nediskutuje. V budoucnu ho však nelze vyloučit. Zvláště pokud Británie přitvrdí v regulaci bankovního podnikání.

Přestěhovat centrálu však není vůbec jednoduché. Je otázka, kolik zkušených zaměstnanců, bez nichž se banky těžko obejdou, by bylo ochotno se přestěhovat z Londýna kamsi do Asie. Souhlas by museli dát samozřejmě i akcionáři.