Internetové stránky americké karetní asociace MasterCard, která je druhým největším vydavatelem platebních karet na světě, se zřejmě staly terčem útoku hackerů. Celou středu byly nedostupné a ještě v pozdních večerních hodinách nedávaly žádnou odezvu. Podle zahraničních zdrojů je z činnosti vyřadili stoupenci zakladatele kontroverzního serveru WikiLeaks Juliana Assange, protože MasterCard odmítl zpracovávat platby pro WikiLeaks. MasterCard ale nechtěl potvrdit, zda mají technické problémy souvislost s WikiLeaks.

Server Financial Times a další média uvedly, že stoupenci WikiLeaks už se k zodpovědnosti za útok na stránky MasterCard přiznali na síti Twitter. Říkají si "hacktivisté", jejich útok je aktem pomsty a je pokračováním podobných takových útoků, které stoupenci WikiLeaks uskutečnili v minulých dnech a kterým říkají "Operation Payback". Neútočí přitom pouze na firmy, ale například i na švédského státního zástupce.

Do útoku proti MasterCardu a dalším organizacím je podle agentury AP zapojena hackerská skupina, která si říká Anonymous. Ta prý přes internet distribuuje speciální softwarové nástroje, které umožní komukoli, kdo má počítač a internet, se k útokům připojit.

MasterCard přiznal pouze technické problémy, které ovlivnily jeho systém zabezpečení pro ověřování on-line plateb. Zatím stále není jasné, o jak vážný problém jde. Mluvčí MasterCardu James Issokson předtím podle AP řekl, že klienti mohou své platební karty nadále používat pro zabezpečené transakce. Konkurenční Visa, která je největším vydavatelem platebních karet na světě, žádné problémy na svém webu nezaznamenala.

Server WikiLeaks v minulých dnech zveřejnil tisíce přísně tajných diplomatických depeší, převážně komunikaci mezi nejvyššími představiteli Spojených států a dalších zemí, a postaral se tak o rozruch na mezinárodní politické scéně. Lidé, kteří za WikiLeaks stojí, teď napadají firmy a další skupiny, které jsou nepřátelské vůči zakladateli serveru.

Útoky stoupenců WikiLeaks alespoň přechodně vyřadily či významně omezily činnost více webů, převážně amerických. S problémy se potýkal například PayPal, který zabezpečuje on-line platební transakce, ale také Amazon.com nebo poskytovatel internetového připojení EveryDNS. Všechny tyto firmy v minulých dnech přestaly WikiLeaks a lidem kolem tohoto serveru poskytovat služby či s nimi přerušily kontakty.

Většina firem, které WikiLeaks přestaly zajišťovat služby, tvrdí, že nebyly pod žádným politickým tlakem. Služby prý přerušily z toho důvodu, že WikiLeaks porušila smluvní podmínky. Pouze některé podniky přiznaly, že služby přestaly poskytovat až po silném tlaku amerických úřadů. Twitter je přitom plný vzkazů, které Assangeovi vyjadřují sympatie. V Evropě měly podobné problémy jako MasterCard například webové stránky švýcarské banky PostFinance.ch, která Assangeovi zmrazila účty.

WikiLeaks je finančně závislá na příspěvcích od svých stoupenců. Pokud tedy MasterCard a další finanční společnosti odmítnou zpracovat platby pro WikiLeaks, znemožňují tak financování serveru. Assange byl zadržen ve Velké Británii a nyní se bude rozhodovat o jeho vydání do Švédska, kde je obviněn ze sexuálních deliktů. Assange však tvrdí, že jde o vykonstruovaná obvinění, která jsou politicky motivovaná.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru