Finanční ústavy používají nejrůznější triky, které mohou úvěr prodražit mnohem víc, než si člověk myslí, když úvěr sjednává. Stojí za tím nejrůznější výjimky a sankce, které nebankovní společnosti, ale i banky ve svých smlouvách uplatňují. V letácích a nabídkách produktů na internetu o nich nebývá ani slovo. Dají se vyčíst jen ve smlouvách, ale jen s velkým úsilím a představivostí, protože se skrývají za složitými, těžko srozumitelnými větnými konstrukcemi.

HN přinášejí přehled nejzákeřnějších fíglů, kterými se firmy snaží vymámit peníze z dlužníků. Zdaleka ne všechny jsou jen doménou malých pochybných nebankovních společností. Mají je ve svých smlouvách i některé banky.

1. V bezúročném období na kreditce běží úrok

Bezúročné období má být dobou, po kterou můžete dlužit, aniž by vám naskakovaly úroky. Jenže málokdo ale ví, že se vztahuje jen na dluhy, které vzniknou při nákupu zboží. Pro výběry hotovosti to například neplatí. Ihned po výběru začnou majiteli karty naskakovat k dlužné částce úroky, obvykle přes 20 procent ročně. O tom se reklamní materiály ke kartám nezmiňují. Výše úročení je většinou jen v přehledu úrokových sazeb na stránkách firmy. Také informace o délce bezúročného období bývá problematická. Pokud banka uvede až 45 dní, často to bývá jen 30 dní. Záleží na "rozhodném dni" zúčtování na kartě.

2. Přemrštěné sankce za nedodržení podmínek

Úskalím spotřebitelských půjček jsou sankce při prodlení. Problém je v tom, že mohou naskakovat hned od prvního dne promeškání splátky. To se může lehce přihodit třeba při změně účtu, kvůli špatně nastavenému trvalému příkazu nebo třeba i kvůli tomu, že se platba nestihne odeslat, protože mezi příkaz k úhradě a termín splátky přijde víkend. Smluvní pokuta u bank a větších nebankovních institucí se pohybuje v řádu procent ze splátky, ale u menších poskytovatelů mohou činit desetitisíce korun. "Hitem" je podle poradců zneužití zpoplatněných upomínek. Ve smlouvě sice může být napsáno, že za jednu firma účtuje 200 korun, ale není tam uvedeno, jak často je bude posílat. Takže to může být pětkrát denně. Banky zasílají upomínky až po čtrnácti dnech. Jedna stojí i 500 korun.

3. RPSN počítá každý jinak

Každý úvěrový poskytovatel používá jiný vzorec pro výpočet RSPN. Toto číslo má uvádět, kolik procent ročně celkově klient banky přeplatí na úvěru i při započítání poplatků. Jenže banky do něj nezahrnují všechny poplatky. Sazby uváděné na letácích tak mohou být o desítky procent nižší než ve skutečnosti.
Poukázala na to analýza organizace Člověk v tísni porovnávající deklarovanou RPSN uváděnou bankami, s příklady klientů a modelovou sazbou RPSN zahrnující veškeré poplatky. "Prověrkou" neprošlo sedm z osmi sledovaných bank.

4. Zabavení nemovitosti pro pozdní splátku

Spotřebitelský úvěr zajištěný nemovitostí je podle odborníků jedním z nejvíc riskantních úvěrů. Především pokud jde o neúčelovou půjčku, která je dražší, a člověk proti ní nezíská žádnou hodnotu. Pak se stane, že klient dá všanc celý dům kvůli půjčce v řádu desítek tisíc korun. Takové riziko je nepřiměřené. Smlouva totiž může být napsána chytře a firma může například sesplatnit úvěr a prodat dům už po dvou dnech zpoždění se splácením. Na druhou stranu u bank může klient zástavou dosáhnout na nižší sazbu.

5. Rozhodčí doložka

Past pro klienty úvěrových firem představuje institut rozhodčí doložky. Určuje, jakým způsobem se budou řešit případné problémy v průběhu úvěrové smlouvy, a to bez účasti soudu. Na první pohled nejde o nic nebezpečného. Riziko se objeví ve chvíli, kdy smlouva stanoví jediného rozhodce, který může být spojen s poskytovatelem úvěru. Jeho rozhodnutí pak bude jen těžko nestranné.

6. Poslední splátka úvěru je dřív než ostatní

Oblíbenou fintou u bezúročných půjček je podmínka dodržení harmonogramu splátek. Všechny jsou ve stejný den v měsíci, ale poslední má proběhnout třeba o týden dřív. Klient s nastaveným trvalým příkazem si toho nemusí všimnout. Pak si firma účtuje sankce za prodlení.

7. Složení "vratné zálohy"

Některé firmy se za poskytovatele úvěru pouze vydávají. Jejich "poradce" se sejde s klientem, slíbí mu zprostředkování půjčky, vybere vratnou zálohu ve výši několika tisíc korun. Nechá ho přitom podepsat dokument, který se tváří jako zápis z jednání s klientem. Je tam ale věta, která z vratné zálohy udělá platbu za zprostředkování. Pak firma žadateli úvěr odmítne a poradce nebere telefon.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru