Americká centrální banka (Fed) zveřejnila podrobnosti k nouzovým úvěrům, které v letech 2007 až 2009 poskytla finančním ústavům působícím na americkém trhu. Fed za tímto účelem použil speciální úvěrový program PDCF (Primary Dealer Credit Facility), z něhož bankám v průběhu krize půjčil až 3,3 bilionu dolarů (téměř 63 bilionů Kč). Zájem o úvěry mezi bankami prudce vzrostl po 15. září 2008, když vyhlásila bankrot investiční banka Lehman Brothers.

O částce 3,3 bilionu dolarů už se hovořilo dříve, nově se ale ve zprávě Fedu objevují podrobnosti k tomu, která banka si půjčila kolik, a také jak s nouzovým úvěrem naložila. Fed z programu PDCF poskytl více než 1300 nouzových úvěrů. Největší sousto spolkla britská banka Barclays, která si řekla až o 47,9 miliardy dolarů (asi 912 miliard Kč). Peníze z PDCF nejsou určeny pro banky samotné, nýbrž pro zajištění hladkého průběhu transakcí, které jdou přes účty bank.

Finanční krize posledních dvou let mimo jiné způsobila, že Fed poprvé od velké hospodářské krize na začátku 30. let minulého století poskytl nouzové úvěry i finančním institucím, které nepřijímají vklady. Peníze tudíž mohly získat rovněž investiční banky a další ústavy, které investují peníze klientů.

Ze zveřejněných záznamů je rovněž patrné, že Fed využil i další nouzová opatření, například nástroje na oživení trhu komerčních cenných papírů, na což také proudily finance přímo od Fedu. Využit byl ale i program zaměřený na trhy derivátů a dalších odvozených papírů. I v tomto případě bylo možné žádat Fed, aby poskytl peníze na podporu nových kontraktů.

Například kdysi největší americká banka Citigroup se na Fed v době krize obrátila s žádostí o poskytnutí nouzového úvěru celkem 278krát. Postupně si tak půjčila asi 18,6 miliardy dolarů. Podobně banka Merrill Lynch, než se nechala převzít ústavem Bank of America, požádala Fed o pomoc 225krát. Půjčila si tak 33,2 miliardy dolarů. Goldman Sachs o pomoc požádal celkem 84krát a v úhrnu dostal zhruba 18 miliard dolarů.

Smyslem nouzových úvěrů bylo vrátit na trh důvěru. Ta vzala zasvé právě po pádu banky Lehman Brothers. Vzhledem k tomu, že příčinou krize byly potíže na realitním trhu a nejasná hodnota podkladových aktiv některých derivátů, přestaly si finanční domy po pádu Lehman Brothers důvěřovat. Zcela pak zamrzly úvěrové trhy a jakmile se krize přenesla přes Atlantik, krize původně jen v části realitního sektoru v USA se stala krizí globální se všemi důsledky.

Finanční krize, která začala zhruba v polovině roku 2007, od základů změnila tvář Wall Street. Z původně pěti bank, které tam působily řadu let jako hlavní aktéři, zbyly jen dvě: Goldman Sachs a Morgan Stanley. Hned na jaře 2008 musela skončit banka Bear Stearns, v září téhož roku pak zmíněná Lehman Brothers, a zhruba ve stejné době zanikla i banka Merrill Lynch. Ta se raději nechala převzít konkurencí, aby nemusela skončit také.

Ekonomická aktivita se ve většině částí Spojených států na podzim zlepšila. Továrny zvýšily výrobu a spotřebitelé více utráceli. Tempo hospodářského oživení však zůstává pomalé. Vyplývá to podle agentur AP a Reuters ze situační zprávy americké centrální banky (Fed) s názvem Béžová kniha.

"Zprávy z 12 oblastí Fedu naznačují, že ekonomika se ve sledovaném období od začátku října do poloviny listopadu celkově nadále zlepšovala," uvedl Fed. Příznivý vývoj zpracovatelského sektoru je nicméně podle zprávy kompenzován útlumem na trhu s bydlením a přetrvávající neochotou zaměstnavatelů přijímat nové pracovníky.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru