Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's v pátek razantně snížila rating největších irských bank. Finančnímu ústavu Anglo Irish Bank hlavní známku srazila o šest stupňů do spekulativního pásma. To znamená, že dluhopisy této banky jsou nyní považovány za podřadné a řada investičních společností do nich vůbec nesmí investovat.

Agenturu k tak výraznému snížení ratingových známek vedly spekulace, že finanční pomoc Irsku by mohla znamenat i povinnost pro držitele dluhopisů podílet se na záchraně. Irsko má slíbenou pomoc ze stabilizačního fondu eurozóny, o konkrétní částce se ale stále jedná. Nejčastěji se hovoří o 85 miliardách eur (asi 2,1 bilionu Kč).

Vedle ústavu Anglo Irish agentura snížila rating také finančním ústavům Bank of Ireland a Allied Irish Banks. U každého z nich rating snížila o jeden stupeň, v případě Bank of Ireland na BBB plus, v případě druhé banky na stupeň BBB. Agentura uvádí, že Irsko možná bude nuceno přehodnotit svou nynější podporu nezajištěného dluhu banky Anglo Irish.

Dluhová krize postupuje Evropou: Další na řadě může být Belgie - čtěte ZDE

Kdo přijde po Irsku? ptají se analytici. Na záchranu Španělska by už Evropa neměla - čtěte ZDE

Investoři se bojí a Španělé platí. Úroky dluhopisů vylétly na dvojnásobek - čtěte ZDE

S&P uvedla, že s dluhopisy, které emitoval ústav Anglo Irish Bank, je spojeno vysoké riziko. Část držitelů dluhopisů už byla donucena akceptovat ztrátu 80 až 95 procent jistiny. Jaké ztráty ponesou další držitelé dluhopisů této banky, o tom patrně rozhodne až mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie, která jedná v Dublinu.

Rating je klíčovým ukazatelem pro investory. Čím vyšší je rating, tím je emitent považován za spolehlivějšího. S klesajícím ratingem se ale zvyšují úroky, které emitent bude napříště platit, až si bude chtít na trhu půjčit další peníze.

Irsko o víkendu požádalo EU oficiálně o pomoc a od pondělka jednají v Dublinu zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF o podrobnostech úvěru. Balík pomoci bude zřejmě zveřejněn již tuto neděli, týden poté, co bylo Irsko nuceno požádat o pomoc.

Část dluhů irských bank by měli platit věřitelé

Zástupci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu v rámci současných rozhovorů o finanční pomoci Irsku zkoumají, jak přinutit věřitele zaplatit část nákladů na záchranu irských bank. Uvedl to v pátek list Irish Times, podle jehož zdroje je na stole několik různých návrhů. Vysoké náklady sanace bank jsou příčinou irského zadlužení, kvůli němuž má země dostat od EU a MMF rozsáhlou pomoc v sumě kolem 85 miliard eur (2,1 bilionu Kč).

Podle jednoho návrhu by byly dluhy bank přeměněny na akciové podíly v nich. Podle druhé možnosti by si investoři mohli vybrat, zda poskytnou bankám nový kapitál, nebo přijmou snížení hodnoty držených dluhopisů.

Zpráva zvýšila nervozitu investorů, kteří se bojí prohlubování dluhové krize v eurozóně, a srazila ceny dluhopisů irských a evropských bank. Přispěla rovněž k dalšímu zvýšení úroků z irských vládních dluhopisů na nová rekordní maxima, protože finančníci zaměnili bankovní dluhopisy za vládní. "V irském tisku se mluvilo o nějakém riziku restrukturalizace (irských) vládních dluhopisů, což by bylo významné riziko, kdyby to tak bylo," řekl agentuře Reuters analytik Royal Bank of Scotland Harvinder Sian.

ČSSD: Země bez eura by se neměly podílet na záchranných plánech

Opoziční ČSSD se staví zdrženlivě k možným scénářům, podle nichž by se na evropském záchranném plánu podílely i země stojící mimo eurozónu. Sociální demokraté by naopak byli na rozdíl od někdejší Fischerovy i současné Nečasovy vlády pro zavedení bankovní daně, z níž by se zachraňovaly země EU v rozpočtových problémech. Nebyl by tlak na státní rozpočty, řekl novinářům úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Nyní dávají do stabilizačního fondu příspěvky státy eurozóny. Na rozhodování o tom, že by se na dotacích podílely i země bez zavedeného eura, by se musela shodnout unie včetně Česka. Pokud se kabinet takovými úvahami zabývá, podle Sobotky by měl s opozicí jednat.

Vláda se podle informací serveru iDnes.cz scénářem o případném zapojení do evropského záchranného plánu již zabývala, jednání v důvěrném režimu prý ale kabinet přerušil. "Velmi zdrženlivý" je údajně v otázce účasti Česka na této pomoci ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

"Důsledky financování by nesly i následující vlády. Jsme k tomu rezervovaní, primárně by se měly na financování stabilizačního fondu podílet země podle současných pravidel, tedy členské země eurozóny," uvedl Sobotka.

Pokládal by za nešťastné, kdyby se na záchraně zemí v problémech podíleli i Češi ze svých daní. Proto by byla ČSSD pro bankovní daň, jak se o tom v unii uvažuje. Banky by sice její část přenesly na klienty, část by ale hradily ze zisků transakcí, tvrdí Sobotka.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru