Většina zemí eurozóny a Evropská centrální banka přesvědčují Portugalsko, aby požádalo o finanční pomoc ze záchranného fondu pro eurozónu (EFSF). Napsal to list Financial Times Deutschland s odkazem na nejmenované vládní zdroje. O Portugalsku se na finančních trzích v souvislosti s nynější dluhopisovou krizí mluví jako o dalším adeptu na pomoc z EFSF po Irsku.

Portugalsko ale vzápětí zprávu deníku popřelo.

Tlak na poskytnutí pomoci Portugalsku je podle listu motivován snahou zabránit tomu, aby podobnou žádost muselo podat sousední mnohem větší Španělsko. V tom případě by totiž podle expertů již fond na záchranu zřejmě nestačil.

"Pokud by Portugalsko fondu využilo, bylo by to dobré pro Španělsko, protože tato země je v Portugalsku finančně vysoce zaangažována," řekl listu zdroj z německého ministerstva financí.

"Ten novinový článek je zcela nepravdivý, není ničím podložen," prohlásil mluvčí portugalské vlády. Portugalský premiér José Sócrates opakovaně uvádí, že jeho země nezamýšlí žádat EU o podporu.

Zdroj ze španělské vlády agentuře Reuters řekl, že ani Madrid na Portugalsko žádný nátlak nevyvíjí. "Španělsko po Portugalsku pouze chce, aby schválilo rozpočet a plnilo svůj program stability," uvedl zdroj. Premiér José Zapatero v rozhlasové stanici RACI řekl, že investoři, kteří sázejí na trzích proti Španělsku, zjistí, jak se mýlili. Zapatero zároveň "absolutně" vyloučil, že by jeho země potřebovala sanaci.

Zprávy o nátlaku na Portugalsko odmítl i mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj. "Nevím o žádných jednáních, v nichž by mohl být na Portugalsko vyvíjen nátlak, aby přijalo pomoc," řekl Altafaj.

Kanadský ministr financí Jim Flaherty, který se na jednáních o řešení dluhové krize okrajových zemí eurozóny aktivně podílí, uvedl, že dluhová situace Portugalska a Španělska vyvolává obavy. "Jsou zde samozřejmě obavy a s kolegy o tom na mezinárodní úrovni mluvíme," řekl. Dodal, že zatímco situace Irska je v prvé řadě důsledkem problémů jeho bank, Portugalské má hlavně potíže se slabými veřejnými financemi.


Na vytvoření záchranného a stabilizačního fondu, který má řešit problémy insolvencí ohrožených zemí eurozóny, se Evropská unie dohodla v květnu i po mimořádné finanční záchraně Řecka. Z celkové částky 750 miliard eur na země eurozóny připadá 440 miliard eur, 60 miliard eur by zajistila Evropská komise, zbylých 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond. Ve čtvrtek se objevily zprávy, podle nichž se v EU začíná mluvit o tom, že by se fond zvýšil, aby stačil i pro Španělsko.

 

Portugalský parlament má dnes schválit rozpočet pro příští rok, v němž vláda předkládá tvrdá úsporná opatření, aby snížila vysoký rozpočtový deficit a zachránila zemi před platební neschopností. Portugalsko kvůli chystanému rozpočtu ochromila ve středu generální stávka, která byla podle odborů největší v historii. Rozpočet má snížit schodek státního rozpočtu z letošních 7,3 procenta hrubého domácího produktu na 4,6 procenta HDP.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru