Průhledně ve městech
Politici v obcích a městech by museli daleko průhledněji prodávat a pronajímat městský majetek. Například: museli by zveřejňovat kritéria, podle nichž vybrali vítěze takových soutěží.
Každý hlas má mít jméno
U ministrů, ale i u radních by mělo být jasné, jak na schůzích hlasovali. Dnes se to oficiálně nesleduje. Bude tak možné později ukázat na konkrétní viníky sporných rozhodnutí.
Zabavovat peníze i jachty
Policisté dostanou příkaz, aby zločincům častěji zabavovali majetek. Potíž je, že v Česku není možné - na rozdíl třeba od Velké Británie - alespoň tvrdě danit majetek, jehož původ nedokážou obžalovaní lidé doložit.
Majetek na jednom místě
Všechny prodeje veřejného majetku, ať už státu, státních firem nebo měst a krajů, budou na jedné internetové adrese. Dnes takový web chybí.
Už podruhé česká vláda slibuje: Schválíme průlomový zákon, podle něhož už za úplatky, poškozování přírody nebo podvody nebude možné trestat jen manažery firem. Ale rovnou celé společnosti. A už podruhé zároveň politici váhají, jestli slibu dostojí.
Ministr vnitra Radek John, který v pondělí představil část z nové vládní protikorupční strategie, si stěžuje, že chystaný zákon o trestní odpovědnosti právnických osob nemá stoprocentní podporu v koalici. Přesněji - TOP 09 souhlasí, občanští demokraté ale váhají. "Není na tom dnes koaliční shoda. Takže očekávám, že budeme jednat," prohlásil John.
Přitom přinejmenším dva podstatné důvody pro přijetí zákona tady jsou. Bez něj Česko nemůže podepsat mezinárodní Úmluvu proti korupci. A na trestání firem tlačí Evropská unie - Česko je dnes poslední zemí, která ještě zákon nemá.
"Trest smrti" pro nejhorší
Co vlastně by zákon trestal: firma například vypustí do přírody jedy, přičemž chybu by soud dokázal jen jednomu pracovníkovi. Napříště by ale mohla jít k soudu i firma jako taková. Nebo: firma pere špinavé peníze, ale nepodaří se vypátrat člověka, který vše řídil. Opět - státní zástupce by mohl navrhnout trest pro celou společnost.
A tresty se pohybují v široké škále. Po mírnějších prohřešcích by si například musela firma zaplatit inzeráty oznamující, že byla odsouzena. Následují pokuty - od tisícovky až téměř po tři čtvrtě miliardy. A v krajním případě také "trest smrti", tedy úplné zrušení firmy.
S tím vším počítá už téměř hotový návrh, který leží na ministerstvu spravedlnosti a který na jaře schválila končící úřednická vláda. Navíc: vypořádat se s mezinárodním tlakem na tento zákon slíbila i Nečasova vláda ve svém programovém prohlášení. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) přitom tvrdí, že vládě zákon doporučí. "Nejdřív se budou muset domluvit lídři stran mezi sebou. My každopádně na zákoně pracujeme a já ho budu ve vládě prosazovat," řekl Pospíšil.
Na druhou stranu, v minulosti byli občanští demokraté k trestání firem hodně kritičtí. Když byla norma před šesti lety ve sněmovně, neprošla právě přes ODS. A v roce 2006 ji plánovala i Topolánkova vláda, ovšem vše nakonec zůstalo jen na papíře.
Byznys je proti, bojí se
Ostatně proti zákonu stojí i silná podnikatelská lobby. "Návrh by v žádném případě neměl upravovat jakýkoliv právní institut, který by mohl být zneužitý podnikateli v konkurenčním boji jako prostředek nekalé konkurence," prohlásil před časem pro HN Petr Kužel, prezident Hospodářské komory.
Státu došla trpělivost. Začne trestat firmy, které tají zisky - čtěte ZDE
Stát šetří podvody s palivy za 17 miliard. Mezi podezřelými je World Servis - čtěte ZDE
A kritikům nahrávají také nevalné zkušenosti sousedů. V Maďarsku ještě podle tohoto zákona nepotrestali jedinou firmu, v Polsku se od roku 2002 dostalo před soud asi 80 společností. Žádná však nedostala pokutu vyšší než tři tisíce eur. "Byla tehdy u nás o zákonu bouřlivá debata. A to se ještě vyjadřuji velice jemně," vzpomínal v březnu na setkání Visegrádské čtyřky polský ministr Krzysztof Kwiatkowski.
