Blogy
Jan Macháček
Tygr na kolenou

Irské dilema skončilo. Irsko se rozhodlo požádat mezinárodní komunitu o finanční pomoc. Ministři financí eurozóny pak v neděli večer tuto pomoc promptně odsouhlasili. Agentuře Reuters to sdělil slovenský ministr financí Ivan Mikloš.

Výše pomoci bude upřesněna až koncem listopadu. Podle irského premiéra Briana Cowena bude částka nižší než 100 miliard eur, tedy zhruba 2,5 bilionu korun. Irové dostanou peníze ze záchranného fondu eurozóny, do nějž se již v minulosti země platící eurem zavázaly přispět 440 miliardami eur, a rovněž od Mezinárodního měnového fondu. Finanční prostředky by měl Dublin vrátit během tří let.

"Irsko požádalo o pomoc z ESFS (záchranný fond eurozóny) a Slovensko se připojilo k dalším partnerům eurozóny a odsouhlasilo to," řekl slovenský ministr financí Ivan Mikloš, který oznámil dohodu šéfů státních pokladen jako první.

Podle nejmenovaného zdroje Reuters dosáhne pomoc 80 až 90 miliard eur. "Očekávám, že se nám dohodu podaří dokončit velmi brzy, nejspíš během několika týdnů," uvedl Cowen.

"Poskytnutí pomoci Irsku je zárukou finanční stability v Evropě. Záchranný program se připravuje a měl by se zaměřit nejen na rozpočtové výzvy irské ekonomiky, ale i na potenciální potřeby kapitálu bankovního sektoru," doplnil eurokomisař pro měnové záležitosti Oli Rehn.

Přesná velikost pomoci je stále neznámá

Zprávu, že ministři irské vlády podepíší žádost o čerpání pomoci od EU a MMF, sdělil v neděli rozhlasové stanici RTE ministr financí Brian Lenihan. Podle něho by měla být pomoc v řádu desítek miliard eur. "Doporučím vládě, abychom požádali o program pomoci a zahájili formální jednání," řekl Lenihan. O pár hodin později Irsko požádalo o pomoc a eurozóna ji schválila.

Podle nejmenovaného zdroje Reuters dosáhne pomoc 80 až 90 miliard eur. Dosud se spekulovalo, že celková pomoc Irsku by se mohla pohybovat od 45 miliard asi až do 120 miliard eur. Sky News označuje za reálné pásmo 80 až 110 miliard eur (od 1,9 až 2,7 bilionu korun). To je více, než se původně očekávalo.

Jako hlavní nástroj pomoci bude využit zřejmě evropský stabilizační fond, který vznikl letos na jaře v reakci na problémy Řecka. Na jeho záchranu vynaložily EU a MMF kolem 110 miliard eur (kolem 2,7 bilionu korun), které může země čerpat v příštích třech letech.

Irsku je ochotna pomoci také Británie, jež není členem eurozóny. Londýn je podle zpravodajského serveru BBC News připraven na základě dvoustranné dohody Dublinu poskytnout až sedm miliard liber (zhruba 200 miliard korun).

Záchrana bank nutná

Podle Lenihana musí Irsko prohloubit úsilí, jehož smyslem je řešit strukturální problémy bankovního systému. "Banky jsou dobře financovány v rámci Eurosystému, ale nemohou v tomto stavu setrvat věčně," přiznal ministr.

Stav irských bank se zhoršil natolik, že se už největší finanční domy neobejdou bez vytrvalého přísunu peněz od Evropské centrální banky (ECB). Irské banky potřebují naléhavě doplnit kapitál. Hovoří se o injekci v hodnotě až 50 miliard eur. Již z toho je patrné, že bez zahraniční pomoci by to samotné Irsko nezvládlo.

Největší irské peněžní ústavy "sedí" na hoře nesplácených úvěrů, které poskytly developerům i domácnostem na pořízení domu. Ale co horšího – klienti irským bankám nevěří. Jen z účtů dvou největších bank v zemi odteklo letos více než 20 miliard eur vkladů. Dvojka trhu Allied Irish Banks oznámila, že od června zejména firemní klienti vybrali 13 miliard eur, což je 17 procent veškerých jejích vkladů.

Lenihan také zároveň potvrdil, že vládní činitelé usilují o vytvoření obrovského rezervního fondu, který by v případě potřeby poskytoval podporu zadluženým irským bankám. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RTE ale odmítl říci, jak by měl být takový fond velký. Poznamenal jen, že celková částka nepřesáhne 100 miliard eur.

Francie a Německo: Zvyšte podnikovou daň

Někteří členové eurozóny Irsku vytýkají jeho nízkou daň z příjmu právnických osob. Ta je na 12,5 procenta, což je jedna z nejnižších sazeb v EU. Nižší mají jen Bulharsko a Kypr – deset procent.

Hlavně v Německu a Francii zaznívají hlasy, že pokud chce Irsko čerpat pomoc, mělo by se vzdát své konkurenční výhody v oblasti daní. To ale Irové odmítají a tvrdí, že je nízká daň nutná, jestliže mají do země nadále proudit zahraniční investice.

Irská vláda musí najít zhruba 15 miliard eur (přes 370 miliard korun), aby stabilizovala veřejné finance. Na tuto úroveň se chce Irsko dostat do roku 2014. V letošním roce má deficit vystoupit až na 32 procent HDP, což bude rekord v moderní evropské historii.

Podrobnosti plánu však podle dřívějších informací zdrojů nebudou patrně známy dříve než v úterý. Vláda přitom nemá času na zbyt, v Dublinu už jsou totiž zástupci MMF a EU i Evropské centrální banky (ECB), kteří zkoumají vládní finance a čekají, jaký plán úsporných opatření vláda navrhne.

Deficit do 3 % HDP už za 4 roky

Irsko potřebuje snížit deficit tak, aby se vešlo do limitu, jejž povolují pravidla eurozóny. Ta předpokládají, že deficit může být pouze do tří procent hrubého domácího produktu. Na tuto úroveň se hodlá Irsko dostat do roku 2014.

V letošním roce má deficit vystoupit až na 32 procent HDP, což bude rekord v moderní evropské historii.

Za špatným stavem veřejných financí jsou částečně dopady finanční krize. Situaci ale výrazně zhoršila snaha vlády pomoci bankovnímu sektoru. Na záchranu pěti největších irských bank již vynaložila kolem 45 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun) a situaci teď nezvládá. Avšak situace bank se o mnoho nezlepšila, naopak, od konce léta z nich mizejí vklady, což znervózňuje i Evropskou centrální banku.

Mise MMF, ECB a Evropské unie je v Dublinu od čtvrtka. Nejprve se chce podrobně seznámit se stavem veřejných financí a podle toho pak navrhne, jak by bylo možné Irsku pomoci.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru