Trvání Německa na tom, aby se v budoucnu na nákladech případných insolvencí zadlužených zemí eurozóny podíleli i investoři, vyostřila dluhovou krizi a mohla by sama o sobě způsobit bankroty slabších ekonomik měnové unie. Řekl to v pondělí řecký premiér Jorgos Papandreu na návštěvě Francie. Od posledního summitu Evropské unie, na němž členské země německý návrh v principu podpořily, začaly úroky vládních dluhopisů "periferních" zemí eura jako Irska, Portugalska a Řecka opět prudce růst.

Portugalský ministr financí Fernando Teixeira dos Santo v pondělí uvedl na webové stránce britského listu Financial Times, že jeho země bude kvůli nákaze dluhovou krizí v okrajových zemích eurozóny možná potřebovat zahraniční finanční pomoc. "To riziko je vysoké, protože nestojíme před problémem jen jedné země," řekl ministr. "Je to problém Řecka, Portugalska a Irska," dodal.

Na "periférii" eurozóny vznikla na jaře dluhová krize, která otřásla důvěrou v euro a jeho stabilitou. Odvrat investorů od těžce zadluženého Řecka a jeho dluhopisů vyvolal zvýšení úvěrových nákladů i u dalších zadlužených a ekonomicky slabých zemí eura. Řecko dostalo v květnu od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu příslib pomoci v rekordní výši 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) a dalším kandidátem podobné pomoci je nyní Irsko, které má obrovské náklady se sanací svých bank.

Za dalšího možného uchazeče o pomoc považují trhy Portugalsko, jehož malá zadlužená ekonomika má velmi špatné vyhlídky růstu. Výnosy portugalských vládních dluhů v poslední době rostly podobně prudce jako irských dluhopisů, což naznačuje, že investoři se stále více bojí o solventnost obou zemí. Nová dluhopisová krize se rozvinula zejména poté, co Německo na říjnovém summitu EU předestřelo návrh zajistit, aby se investoři do vládních dluhopisů insolventních zemí eura podíleli v budoucnu na ztrátách.

Summit EU se minulý měsíc v principu shodl na mechanismu řešení krizí v zemích eura, které samy nebudou schopny obsluhovat svůj dluh. Investoři by podle návrhu od roku 2013 museli akceptovat takzvaný "sestřih", kdy by se v rámci restrukturalizace nesplaceného dluhu spokojili se snížením nominální hodnoty vlastněných obligací. Podobou klauzuli mají v emisních podmínkách pro své dluhopisy některé rozvojové země. Návrh kritizovala Evropská komise i Evropská centrální banka.

Trhy na návrh Berlína reagovaly tím, že zvýšily požadované úrokové výnosy dluhopisů ohrožených zemí, což už vyvolalo horečné spekulace o finanční pomoci Irsku. Řecko dostalo na jaře od EU rekordně vysokou finanční pomoc kvůli tomu, že jeho úroky z dluhopisů stouply natolik, že si na trhu nemohlo dovolit nové půjčky, jimiž by vyrovnalo splatné dluhy.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru