Řecko loni mělo rozpočtový deficit 15,4 procenta hrubého domácího produktu, což je mnohem horší výsledek, než činily dosavadní odhady. Oznámil to v pondělí statistický úřad Evropské unie Eurostat. Ten přepočítával data, která předtím několikrát změnil řecký statistický úřad. Zatím poslední oficiální údaj z letošní dubna hovořil o deficitu 13,6 procenta HDP.

Celkové zadlužení Řecka na konci loňského roku podle zjištění Eurostatu dosahovalo 126,8 procenta HDP, což je také horší výsledek. Údaje z letošního dubna ještě naznačovaly, že loňské zadlužení Řecka činilo 115,1 procenta HDP.

Vyšší deficit podle agentury Reuters Aténám patrně znemožní splnit slib, podle něhož má Řecko letos rozpočtový deficit snížit na 8,1 procenta HDP. Řecko dalo Evropské unii slib letos na jaře výměnou za přijetí pomoci ve výši až 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč).

Eurostat zároveň zjistil, že Řecko si hůř, než dosud uvádělo, vedlo také v letech 2008, 2007 a 2006. Tedy ve všech letech, která Eurostat přepočítával.

Mise opět posuzuje řecké pokroky

Do Atén v pondělí přicestovala mise Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské unie a Evropské centrální banky (ECB), aby znovu posoudila, jak Řecko zvládá zadlužení a zda plní podmínky, k nimž se zavázalo výměnou za přijetí finanční pomoci. Předpokládá se, že země letos nebude schopna snížit rozpočtový deficit tak, jak se zavázala. Mise v Aténách zůstane asi dva týdny.

S představiteli takzvané trojky bude jednat řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Schůzka se měla konat jen krátce předtím, než evropský statistický úřad Eurostat zveřejní zpřesněná data o výši zadlužení Řecka a jeho rozpočtovém deficitu.

Řecko letos na jaře přijalo od EU pomoc v celkovém objemu až 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), kterou při splnění předem sjednaných podmínek může čerpat v následujících třech letech. Z toho důvodu Atény navštěvuje i zmíněná mise, aby plnění podmínek monitorovala.

Ifo: Řecko neunese dluhy, mělo by přistoupit k restrukturalizaci

Řecko by mělo přistoupit k restrukturalizaci dluhů, protože jeho úroková zátěž je v dlouhodobém horizontu neúnosná. V rozhovoru s portugalským listem Jornal de Negócios to řekl šéf prestižního německého institutu Ifo Hans-Werner Sinn. Naopak situace Irska a Portugalska je jiná, tyto země by měly s restrukturalizací počkat, protože mají šanci dluhy zvládnout.

"Myslím, že restrukturalizace dluhů v Řecku bude nutná už brzy," podotkl Sinn v rozhovoru, jehož text v předstihu získala agentura Reuters. "Portugalsko a Irsko jsou podle mého názoru v mnohem lepším stavu než Řecko. Patří do jiné kategorie," dodal Sinn. Institut Ifo, v jehož čele Sinn stojí, patří k nejvlivnějším mozkovým trustům v Německu.

Restrukturalizace dluhů v podstatě znamená vyhlášení státního bankrotu. Řecko by podle Sinna mělo restrukturalizovat i navzdory tomu, že dopady takové kroku pocítí především banky z Německa a Francie.

"Úroková zátěž (Řecka) je obrovská a může být za hranicí toho, co ještě Řecko dlouhodobě schopné zvládnout. Řekl bych, že je vhodné, aby část dluhu zrušili, i když vím, že by to z velké části pocítily banky z Německa a Francie," řekl Sinn.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru