Alan Svoboda: Po tučných letech čeká skupinu ČEZ generální úklid

Domácí energetická jednička ČEZ vstupuje do nové vývojové fáze. V příštích letech neporoste, čeká ji stabilizace. Znovu by mohla začít "tučnět" někdy kolem roku 2015, až se vzpamatuje trh s elektřinou a až se ČEZ pustí do stavby nových jaderných reaktorů v Temelíně. "Doba, kdy byl zisk ČEZ tažen cenami elektřiny, ale v každém případě skončila," říká obchodní šéf firmy Alan Svoboda v rozhovoru, který poskytl HN.

HN: Co bude motorem vašich zisků, jestliže to už nebudou rostoucí ceny elektřiny jako v předchozích letech?

Připravujeme se na scénář, podle nějž by ceny elektřiny po několik příštích let stagnovaly nebo jen mírně rostly. My neumíme další vývoj cen s jistotou předpovědět. Jistě, jsou i optimistické scénáře, které říkají, že se vrátíme k vyšším cenám. Ale nemáme jistotu. A tak jsme v ČEZ odstartovali nový program, který se jmenuje Nová vize a který nás má připravit na variantu, že trhy s elektřinou budou delší dobu stagnovat, nebo na případ, že by nás postihly další externí šoky. Jde nám o to, aby firma byla dostatečně finančně stabilní.

HN: Program Nová vize počítá především s úsporami. Bude váš zisk záviset na zeštíhlování a šetření?

My jsme dříve výrazně investovali, především v zahraničí. Teď je třeba ve větší míře sklízet plody. A chystáme navíc revizi vnitřní efektivnosti skupiny. To znamená i určité zeštíhlení, tak abychom si nechali jen byznys, který je pro ČEZ hlavní. Dále usilujeme o zlepšení marží, což znamená mimo jiné posílit prodej koncovým zákazníkům, obchodovat více na vlastní účet.

HN: Řada vašich konkurentů také zeštíhluje, dokonce prodává aktiva. Nechystáte se také prodávat například zahraniční společnosti, které jste v minulých letech koupili?

Zásadně nechceme prodávat z donucení. Ale pokud se naskytne výhodná příležitost vyměnit naše pozice za jiné, které by pro nás byly více synergické, nebo pokud bychom na nějakém prodeji realizovali zajímavý zisk, který by nám umožnil kapitál zase nasměrovat jinam, tak to není vyloučeno. Ale nejsme na tom jako některé jiné zahraniční energetiky, abychom se nuceně zbavovali svých investic jenom proto, že musíme stabilizovat bilanci. Náš případ je zcela jiný.

HN: U kterých aktiv přichází prodej či výměna v úvahu?

Není to tak, že teď řešíme nějaký konkrétní případ.

HN: Chápu, že své plány teprve formujete. Ale můžete alespoň říci, čeho se určitě nezbavíte a u čeho by to připadalo v úvahu?

My jsme se na region nikdy nedívali tak, že bychom za každou cenu chtěli v jedné zemi být, a v jiné ne. Z tohoto pohledu je náš přístup spíše oportunistický. Samozřejmě máme zájem, abychom dál naplňovali vizi být lídrem regionu. Nepředstavujte si, že bychom se stáhli ze všech zemí a stali se znovu čistě národním hráčem. Pořád chceme být největší, nejsilnější hráč střední a východní Evropy. My jsme jen v posledních letech uskutečnili řadu investic do nových projektů. A teď logicky přichází fáze, kdy je třeba toto konsolidovat, zajistit, aby to generovalo patřičné výnosy. Pak přijde zase období dalšího růstu, který bude podpořen tím, že v té době budou vyšší ceny elektřiny.

Růst začne se stavbou Temelína kolem roku 2015

HN: Kdy se tedy k růstu znovu vrátíte?

Ten výhled je v souladu s harmonogramem, podle nějž by mohly natékat investice do nového Temelína. Čili někdy po roce 2015 můžeme začít opět růst pomocí tohoto projektu.

HN: Chystáte se zbavovat některých částí mateřské české skupiny ČEZ?

Už jsme takové kroky podnikli i v minulosti, z ČEZ odcházely například činnosti spojené s údržbou sítí. V něčem takovém budeme pokračovat. Provedeme revizi majetku společnosti – máme například rekreační zařízení, a není důvod, abychom je drželi. Vlastníme administrativní budovy, děláme řadu činností. Přitom na trhu jsou možná efektivnější poskytovatelé služeb, než když si to děláme sami. Prostě uděláme další kolo takové revize, z toho vzejde určitě několik nápadů na outsourcing nebo na odprodej podniků. Provedeme takový generální úklid v celé skupině.

HN: Bude tento generální úklid spojen také s propouštěním?

Nechtěl bych to teď nějak kvantifikovat, ale součástí toho programu jsou veškeré úspory – čili i personální úspory. Ne vždy to musí být propouštění.

HN: Podle analýzy Mezinárodní energetické agentury staví ČEZ nejdražší elektrárny v zemích OECD (analýza se týkala uhelných zdrojů, které ČEZ modernizuje celkem asi za 100 miliard korun). Jak se to slučuje s důrazem na úspory?

Neznám detaily všech argumentů autorů té analýzy. Ale pokud vím, v jejich statistice vůbec není zohledněno období, vkdy se uzavíraly kontrakty. Jen ceny vstupních surovin, jako jsou měď ocel, beton a podobně, kolísaly v řádech desítek procent. Také myslím, že v té studii jsou i nějaké metodické chyby, které pak vyústily v tyto závěry. Ale detaily by vám řekl kolega, který je za tuto činnost odpovědný, já to neumím podrobně komentovat.

I naše silová elektřina pro firmy bude v průměru o pětinu levnější

HN: Váš konkurent na českém trhu E.ON nabízí velkým odběratelům na příští rok dvacetiprocentní zlevnění silové elektřiny, domácnostem asi desetiprocentní. Budete s ním držet krok a nabídnete podobné slevy?

Firmy, které nakupují elektřinu na příští rok, mohou dnes dosáhnout výrazných slev. Ty slevy můžou být i vyšší než dvacet procent, což je i za nás průměrný odhad, kam se portfolio korporátních zákazníků může posunout. Ale pro někoho to může být 30 procent dolů, pro někoho nula. Záleží na tom, ve který moment se elektřinu na rok 2011 kdo rozhodl nakoupit. Pro řadu z těch, kdo dosáhnou vysoké slevy, se budou velkou měrou kompenzovat vyšší náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie, případně růst dalších regulovaných složek ceny.

HN: Co cena pro domácnosti?

Jestliže chce E.ON silovou elektřinu pro domácnosti zlevnit o 10 procent, pak i příští rok bude výrazně dražší než my. Dnes je ve většině tarifů nad našimi cenami asi o 15 procent. Byli bychom levnější, i kdybychom příští rok zachovali stávající cenu. My naše ceny propočítáváme, zveřejníme je příští týden.

HN: I tak je pokles ceny větší, než o jakém jste dříve mluvili. Budou vůbec nutné nové daně na solární elektřinu a emisní povolenky? Nevykompenzuje růst poplatků na obnovitelné zdroje levnější silová elektřina?

To ještě bude třeba propočítat. Regulátor zveřejní celkové náklady na obnovitelné zdroje na konci listopadu, do té doby jsou to všechno jen dohady.

HN: Kolik u nás vznikne do konce roku solárních elektráren? Předpovídali jste původně 2000 MW, tedy kapacitu dnešního Temelína. Máte aktuální odhad?

Řada investorů se zalekla některých opatření vlády a projekty nedokončí. Někteří nestihnou vyřídit financování, jiní projekt kvůli rostoucí nejistotě prodají někomu jinému. Předpokládám, že z 2000 MW původních odhadů může kapacita klesnout na 1600–1800 MW.

HN: ČEZ sám bude mít koncem roku 125 MW solární kapacity. Tvrdíte, že nebudete na trhu největší. Víte o větších hráčích ve fotovoltaice?

On se tím nikdo moc nechlubí, protože ostatní nemají informační povinnost, jakou máme my jako veřejně obchodovaná firma. Je tu řada kandidátů, na konci roku to bude, předpokládám, zřejmé. Pokud se ovšem ty projekty neschovají přes nějakou složitou vlastnickou strukturu, která znemožní dokázat, že patří jedinému investorovi. Už z logiky věci, jestliže my máme sedm procent na trhu, velmi pravděpodobně budou další hráči stejného nebo většího rozměru.

HN: Nakolik se ČEZ dotkne nové zdanění solárních elektráren?

Stát má samozřejmě pravomoc provádět změny v regulatorním rámci a ze všech diskutovaných změn je srážková daň pro solární elektrárny nejčitelnější. Kdyby měla platit na celé období životnosti solárních zdrojů, mohlo by to ohrozit návratnost mnoha projektů. Ale tak, jak byla schválena, tedy že bude platit jen tři roky, sice to přechodně sníží návratnost projektů, ale celkově se ty investice vrátí i s nějakou prémií navíc.

Otázka povolenek po roce 2013 je otevřená, věřím, že vláda zohlední dopady

HN: O kolik peněz vaše skupina přijde kvůli zdanění emisních povolenek na příští dva roky?

Něco mezi třemi až čtyřmi miliardami korun.

HN: Vláda uvažuje také o tom, že přehodnotí zákon, podle nějž mají energetické firmy dostávat bezplatné emisní povolenky po roce 2013. Jak velký problém by to pro vás představovalo?

Velká část povolenek se po roce 2013 musí tak jako tak prodávat v aukcích, bezplatné povolenky jsou jen částí balíku. Výnos z aukcí bude zcela novým příspěvkem do rozpočtu státu, ten by se přece mohl docela dobře použít na krytí nákladů na obnovitelné zdroje energie. Povolenky, které se mají na základě evropských výjimek přidělovat energetikám zdarma, mají motivovat k novým investicím a k modernizaci elektráren. Ale daleko větší je balík povolenek určených do aukcí, s tímto výnosem je možné pracovat.

HN: Jistě, ale i tak ministr financí trvá na zrušení výjimky, na jejímž základě bude stát poskytovat povolenky zdarma. Kdybyste museli po roce 2013 všechny povolenky kupovat, kolik by vás to stálo, jaké by to mělo dopady?

To je politická debata, které se moc neúčastníme. Je třeba, aby si napřed ministři mezi sebou vyjasnili, jak vidí uplatnění výnosů z povolenek. Teď pro nás není prostor vést o tom diskusi, je to téma na vládní úrovni. Na druhou stranu věřím, že jsou zřejmé negativní dopady na ČEZ, jaké by to mohlo mít. A jak by to dopadalo zprostředkovaně na hodnotu státního podílu v ČEZ. Věřím, že i to bude brát vláda v úvahu. Myslím, že tato otázka je zatím zcela otevřená.