Americkým a jihokorejským vyjednavačům se nepodařilo dohodnout na smlouvě o volném obchodu. Prezident Barack Obama doufal, že se dohodu, která by měla USA vydělat dalších 10 miliard dolarů v exportu a přidat 70 000 pracovních míst, podaří dohodnout při jeho návštěvě v Soulu.

Americký prezident se zde účastní summitu zemí G20, který spojil s desetidenním turné po asijských zemích, jehož cílem je posílit obchodní a vojenské vztahy s prosperujícím regionem.

Hlavním důvodem selhání dohody je stále nedořešená otázka přístupu amerických vývozců na jihokorejský trh automobilů a hovězího masa, uvádí server CNN.

Obama na společné tiskové konferenci s jihokorejským prezidentem Lee Myung-bakem vyjádřil naději, že tým vyjednavačů najde shodu v nejbližších týdnech. S korejským prezidentem se dohodli, že jednání budou pokračovat ve Washingtonu.

Zahraniční společnosti si dlouhodobě stěžují, že jim působení na jihokorejském trhu stěžují vlivné státem podporované konglomeráty zvané čeboly. Největší a nejznámější z nich je Samsung.

USA chtějí oživit jednotu G20, nebudou prý zneužívat dolaru

Spojené státy se první den summitu G20 snažily oživit někdejší jednotu této skupiny nejvýznamnějších zemí vyspělého světa a mladých tržních ekonomik. Americký ministr financí Timothy Geithner ujistil partnery, že Washington se ve své snaze podpořit růst domácí ekonomiky nebude uchylovat k oslabování dolaru a jeho šéf Barack Obama vyjádřil přesvědčení, že hlavy G20 se shodnou na krocích k vyváženějšímu růstu. Podle vyjednavačů však výsledkem summitu bude zřejmě jen další vágní dohoda na široké hospodářské spolupráci.

Nejvyšší představitelé G20 se sešli v Soulu ke dvoudenní vrcholné schůzce v naději, že se jim podaří posunout za obecné přísliby spolupráce a vytyčit konkrétnější cesty ke zmírnění dlouhodobých nerovnováh v globální ekonomice a obchodu. Summit se měl stát fórem, kde bohaté a nastupující země někdejšího třetího světa s ohledem na nedávnou finanční krizi vytyčí "nový světový řád" v ekonomice, obchodu a finančním systému.

V poslední době však mezi mocnostmi z Ameriky, Asie, Evropy vznikly kvůli kurzům měn a ekonomické politice silné třecí plochy. V ostrých vyjádřeních minulých dní se už téměř zcela vytratila jednota, která provázela rozhovory G20 v době hluboké finanční krize let 2008 a 2009. Nynější summit se tak zřejmě na ničem podstatném nedohodne, protože lídři se budou raději sporným tématům vyhýbat.

"Skutečná otázka zní, jak budeme koordinovat naši politiku? Nemyslím si, že bychom měli být příliš nároční, protože taková koordinace se ještě nikdy nezkoušela," řekl agentuře Reuters indický hlavní vyjednavač Montek Singh Ahluwalia.

Budou USA oslabovat dolar?

Geithner na summitu odmítl vyjádření bývalého šéfa americké centrální banky (Fed) Alana Greenspana, který v listu Financial Times bez podrobnějšího vysvětlení napsal, že USA stejně jako Čína sledují politiku oslabování domácí měny. Greenspanova slova dále zostřují napětí mezi USA a zbytkem G20 v otázce rozhodnutí Fedu podpořit slabou americkou ekonomiku důraznou injekcí nových peněz, která může oslabit dolar, a tím zpevnit kurzy jiných měn. Záměrné oslabování vlastní měny, které praktikuje zejména Čína, vyvolává podobnou reakci u jiných zemí, což může přerůst do "měnové války".

"USA to nikdy dělat nebudou," řekl Geithner v reakci na Greenspanovu poznámku v rozhovoru s televizí CNBC. "Nikdy nebudeme usilovat o oslabení naší měny jakožto nástroje k získání konkurenční výhody nebo k růstu ekonomiky," dodal ministr. Zároveň kritizoval Čínu za příliš rychlý ekonomický růst, který vyvolává inflační tlaky. Čínská inflace v říjnu vzrostla na maximum za více než dva roky.

Záměr Fedu nakupovat ve velkém rozsahu vládní dluhopisy podrobuje ostré kritice celá řada zemí včetně Číny a Německa. Vládnou obavy, že to povede k destabilizaci finančních trhů, růstu inflace a nafukování nových cenových "bublin" investičních aktiv jako akcií nebo komodit. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso dnes před novináři prohlásil, že lídři G20 by měli na summitu položit Obamovi otázku, proč se Fed rozhodl zopakovat loňské "kvantitativní uvolňování" i nyní, téměř rok a půl od konce "Velké recese".

Rusko v souvislosti s americkou politikou vyjádřilo "velké znepokojení nad jednostrannými kroky směřujícími k oslabení měn". "Jsme přesvědčeni, že takové kroky vedou k nervozitě na trhu a rozkolísání hlavních měn, což vyvolává obavy z globálních měnových válek," řekl zdroj z ruské delegace.

Na kritiku partnerů, podle nichž Spojené státy destabilizují finanční trhy a záměrně oslabují dolar tištěním nových peněz a udržováním vysokých rozpočtových deficitů, Obama odpověděl, že cílem této politiky je ekonomický růst. Ten pak podle něj sám zvýší kurz dolaru a zajistí pokles obchodních schodků.

"Nejdůležitější věcí, kterou můžeme udělat ke snížení našeho dluhu a našich deficitů, je zajistit ekonomický růst," zdůraznil Obama. Podobně již ve středu v dopise svým partnerům na summitu odůvodnil nutnost napumpovat do ekonomiky nové peníze.

Prezident Obama vyzval partnery, aby se namísto kritiky a výčitek zaměřili na program podpory vyváženého růstu, na jehož vypracování se dohodl loňský summit v Pittsburghu. "Nemyslím si, že je to kontroverzní návrh," řekl Obama po schůzce s jihokorejským prezidentem I Mjong-bakem. Na ní oba prezidenti oznámili, že jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi oběma zeměmi skončila bezúspěšně.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru