Irsko zřejmě nevydrží současný tlak na státní finance a nejpozději do konce příštího roku požádá o stejnou zahraniční pomoc, jakou letos na jaře přijalo Řecko. Myslí si to většina analytiků, kterých se dotazovala agentura Reuters. Vážnost situace přiznává i vláda v Dublinu a z dalšího růstu nákladů na obsluhu dluhu částečně viní poznámky německých činitelů. Agentura Moody's hrozí Irsku snížením ratingu, nejprve ale vyčká na fiskální plán.

Euro se ve čtvrtek propadlo až na pětitýdenní minimum vůči dolaru kvůli pochybnostem ohledně schopnosti Irska splácet dluhy. Tyto pochybnosti odvrátily pozornost investorů od summitu skupiny předních průmyslových a rozvíjejících se zemí G20 v Jižní Koreji, na kterém by se měli politici pokusit zmírnit neshody ohledně devizových kurzů.

Kolem 18:00 SEČ jednotná evropská měna vůči dolaru klesla o procento na 1,3656 USD. Předtím se propadla až na 1,3642 USD. Oslabila rovněž vůči japonskému jenu, švýcarskému franku a britské libře, napsala agentura Reuters.

Ceny irských a portugalských dluhopisů ve čtvrtek dál klesaly a jejich výnosy pokračovaly v růstu na nové rekordy. Irsko a Portugalsko jsou nyní hlavními oběťmi obnovených obav investorů z dluhových problémů okrajových zemí eurozóny. Situaci zhoršuje strach investorů z prosazovaných protikrizových opatření, která pro ně mohou znamenat velké ztráty.

Výnosová přirážka irských desetiletých vládních dluhopisů k německým obligacím stejné splatnosti stoupla o zhruba 0,4 procentního bodu na 6,80 bodu. Samotný výnos se dostal k devíti procentům, tam, kde byl výnos podobných řeckých obligací na jaře před žádostí Atén o finanční pomoc. Zatímco Řecko potřebovalo tehdy získat na trhu desítky miliard eur a za tak vysokou cenu si je dovolit nemohlo, Irsko bude potřebovat nové peníze až ve druhém pololetí příštího roku.

Přirážka k výnosu portugalských dluhopisů stoupla rovněž na nové maximum 5,01 procentního bodu. Fenomén "nákazy" zvyšoval i výnosy italských a španělských dluhopisů. Náklady na pojištění dluhopisů těchto zemí před platební neschopností šplhaly na nová maxima.

Návrhy Německa a Francie znepokojily investory

Kromě vzrůstajících obav z vysoké dluhové zátěže "periferie" eurozóny se investoři bojí i dopadů návrhů Německa a Francie na odvrácení budoucích dluhových krizí. Paříž a Berlín chtějí, aby v případě platební neschopnosti sdíleli ztráty nejen daňoví poplatníci, ale i investoři. Vyhlídky na reálnou možnost vysokých ztrát však investory nutí požadovat od rizikových dluhopisů ještě vyšší výnosy, což chvíli platební neschopnosti jen přibližuje.

"Riziková nákaza zůstává klíčovým aspektem těchto trhů a lze čekat, že přirážky se budou dál zvyšovat," řekl agentuře Reuters jeden londýnský obchodník.

Náklady irských státních půjček začaly prudce růst již za jarní dluhové krize eura a po krátkém uklidnění obnovily vzestup v září, kdy vláda oznámila, že sanace pěti předních bank v zemi bude stát nejméně 45 miliard eur (1,11 bilionu Kč). Letošní rozpočtový deficit Irska kvůli tomu vzroste na 32 procent ročního výkonu ekonomiky, což bude rekordní výše v celé poválečné Evropě.

Na trhu dluhopisů se v posledních dnech vyrojily pověsti, podle nichž bude Irsko brzy nuceno uchýlit se k využití stabilizačního fondu pro země eura. Ten v celkové sumě 750 miliard eur EU založila v květnu s cílem zabránit šíření dluhové krize Řecka, kterému Mezinárodní měnový fond a EU na jaře na záchranu před bankrotem přislíbily 110 miliard eur.

Mluvčí německého ministerstva financí ve čtvrtek označil za "nesmysl" zprávy, podle nichž země EU prověřují, zda Irsko potřebuje pomoc stabilizačního mechanismu. Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly novinářům řekl, že Irsko žádnou žádost o finanční podporu nepředložilo. Dodal však, že příslušný mechanismus pomoci je připraven.

"Sledujeme situaci a v tuto chvíli tu žádná žádost není. Není žádná potřeba mechanismus aktivovat a předseda (Evropské komise Juan Manuel Barroso) potvrdil, že v případě potřeby je mechanismus k dispozici," řekl Bailly.