Koníčkům se má člověk věnovat mimo pracovní dobu. Pro prezidenta republiky ale normy vztahující se na běžné státní zaměstnance neplatí a proto můžeme jeho návštěvu na ministerstvu životního prostředí posuzovat shovívavě.

Ne tak ale některé výroky, která z úst prvního muže státu zazněly. Klaus například řekl, že se v osobě problematikou nepolíbeného Pavla Drobila (ODS) na ministerstvo „vrátil rozum“. Ministr sám přitom ještě nedávno připouštěl, že problematice příliš nerozumí. A že si informace doplňuje z knih Václava Klause. Pokud se prezident nechtěl minout s realitou, měl říci, že se na ministerstvo vrátilo to, co za rozum považuje on sám. Tedy to, co jeho oponenti považují za krajně nerozumné.

Například jeho přístup ke klimatickým změnám. Klaus na ministerstvu použil výraz „boj s klimatem.“ Provedl tak jeden ze základních sofistických triků. Nejdříve zkarikoval tezi oponenta a pak se proti ní vymezil. Ve skutečnosti ale nikdo nikdy „bojovat s klimatem“ nechtěl. Smyslem úsilí o snížení emisí CO2 je naopak klima neměnit. Nechat ho takové jaké je. S vědomím, že jeho změna může mít významné dopady na životní prostředí, z čehož vyplývají obtížně odhadnutelné ekonomické a sociodemografické důsledky.

Potíž je v tom, že Václavu Klausovi ochrana „životního prostředí“ splývá s „ochranou přírody.“ Respektive ochranu životního prostředí na ochranu přírody redukuje. Oba výrazy opět použil vedle sebe, takřka jako synonyma. Jenže ona to synonyma nejsou.

Můžete se kupříkladu moc hezky starat, abyste měli čisté jezero (třeba tak, že z něj skauti budou pravidelně lovit odpadky). Ale pokud jezero vyschne nebo se nad ním protrhne odkalovací nádrž hlikárny, bude vám to k ničemu. Ochrana přírody je jen dílkem v komplexu ochrany životního prostředí, která zahrnuje třeba i ochranu klimatu nebo management ekologických rizik.

Na ministerstvu životního prostředí bohužel po výrazných personálních obměnách v režii Pavla Drobila zbylo jen málo lidí, kteří by buď dokázali, nebo se odvážili, prezidentovi cokoli z toho vysvětlit. Nakonec je to ale jedno. Byla by to úmorná a ve výsledku zbytečná práce. Otázka tedy míří na spolek skeptiků Sisyfos: Neměl by Václav Klaus po návštěvě MŽP konečně dostat cenu Bludný balvan za promyšlené matení veřejnosti?