Se smíšenými výsledky skončil v Bruselu první den summitu EU. Jednání měla posílit rozpočtová pravidla evropské sedmadvacítky a zejména eurozóny, aby se v budoucnosti již neopakovala dluhová krize, kterou rozpoutaly problémy předluženého Řecka. Lídři členských států se definitivně shodli na tvrdších rozpočtových pravidlech a sankcích a pouze připustili změnu lisabonské smlouvy o reformě unie, přestože Německo na ní trvá.
Země, které platí evropskou jednotnou měnou, tedy i Slovensko, by nově neměly být pokutovány jen za překročení tříprocentní hranice u rozpočtového deficitu. Sankce ve výši 0,2 procenta HDP bude hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejichž vlády jej vůbec nesnižují a nebo jen velmi pomalu.
Německo neuspělo s omezením hlasování
Dohoda do jisté míry posiluje pravomoci Evropské komise, která může za určitých podmínek státy za porušení pravidel pokutovat. Její rozhodnutí sice mohou státy zvrátit, ale dosud tento postup fungoval opačně a komise mohla konat jen se souhlasem ministrů financí EU.
Berlín, který dlouhodobě usiluje o co nejpřísnější rozpočtové sankce, nicméně neuspěl se svým návrhem na dočasné odebrání hlasovacích práv případným hříšníkům. Požadavek německé kancléřky Angely Merkelové by vyžadoval hluboký zásah do unijních smluv, který odmítly nejen členské státy, ale například i Evropská komise či Evropská centrální banka.
EU sice připustila změnu lisabonské smlouvy, ale jen velmi omezenou. Týkala by se pouze vytvoření záchranného mechanismu, který by nahradil záchranný fond eurozóny, do nějž země platící evropskou jednotnou měnovou přispěly téměř 11 biliony korun, ale jeho platnost je omezená do roku 2013. Lídři států souhlasili s tím, že takové řešení je nutné, aby byla nadále zachována stabilita eura, ale přetrvávají pochybnosti, zda je třeba měnit lisabonskou smlouvu.
Mimo jiné i podle české premiéra Petra Nečase je nadále otevřena možnost, že evropská sedmadvacítka vůbec lisabonskou smlouvu měnit nebude. Už nyní je přitom jisté, že se nezmění článek, který eurozóně zapovídá finanční záchranu některého z jejích států. "Já bych ještě úplně nevylučoval, že se smlouvy měnit nebudou," prohlásil Nečas.
Premiéři a hlavy států členských zemí EU tak v podstatě jen pověřili unijního prezidenta Hermana Van Rompuye, aby o případných změnách lisabonské smlouvy jednal s členskými stát. O výsledcích těchto schůzek má informovat na prosincovém summitu unie a poté doporučit případné úpravy "Lisabonu".
