Nevyslovujte to nahlas, ale někteří investoři začínají věřit, že trhy už překonaly to nejhorší z dluhové krize eurozóny.
Co se týče zemí na tzv. periferii eurozóny (Řecko, Španělsko, Portugalsko, Irsko), nálada investorů se zlepšuje a mnozí začínají věřit, že by to mohl být bod obratu.
Jenže se zdá, že optimismus sdílí pouze Evropané. Za oceánem převládá skepticismus. Američané se obávají nejistého globálního ekonomického vývoje a mají strach z dalších skrytých problémů. Vzniká tak transatlantická názorová neshoda, zda problémové země eurozóny dokážou své ekonomiky uzdravit.
Pesimistický postoj amerických investorů reprezentuje bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kenneth Rogoff, který tvrdí, že Evropané si nepřipouštějí rozměry krize.
"Otázka je, kam až to zajde. Co se bude dít v Irsku nebo Španělsku? Pokud se dostanou na pokraj krachu, Němci už se nenechají donutit, aby dělali věci, které nechtějí. Je pozoruhodné, jak Evropané přesvědčili trhy, že všechno je pod kontrolou," říká Rogoff.
Naopak evropští ekonomové vítají ujišťování politiků, že nenechají zhroutit trhy s dluhopisy.
"Už jsme prošli tím nejhorším z krize. Situace na trzích se zlepšuje a pozorujeme, že úsporná opatření v Řecku jsou spolehlivá a fungují," myslí si ekonom londýnské společnosti Icap Don Smith.
O tom, že se trhy od konce září viditelně vzchopily, není pochyb. Úroky z vládních dluhopisů problémových zemí eurozóny rapidně klesly. Snížily se také dodatečné náklady na splácení úvěrů (měří se porovnáním vůči údajům z Německa) a náklady na zajištění vládního dluhu.
O zlepšující se situaci svědčí i stabilizace mezibankovního trhu, banky si půjčují levněji.
Důvěře ve zlepšení situace pomohl také příslib ECB a MMF, že zasáhnou, pokud se některá ekonomika dostane do potíží. Podpořil by je i nově zřízený záchranný fond eurozóny European Financial Stability Facility. Trhy uklidnila i Čína, která chce nakupovat řecké dluhopisy, a také příznivé výsledky zátěžových testů bank v Španělsku, o které se investoři obávali nejvíce.
Většina evropských investorů však varuje, že je předčasné jásat, že nejhorší má eurozóna za sebou. "Podíváme-li se na rozsah problémů zemí eurozóny, lze těžko uvěřit, že v dalších letech již nebudou čelit extrémní zátěži," pochybuje Arif Hussein z AllianceBernstein.
Stejně jako mnozí jeho kolegové Hussein varuje, že je příliš mnoho neznámých na to, abychom mohli současnou situaci nazvat bodem obratu. Hrozí, že národním vládám se nebude chtít zpřísnit fiskální pravidla, že stávky a protesty odloží úsporné programy, a že Německo odmítne další finanční podporu pro slabší členy eurozóny.
Navíc pokud USA sklouznou do další recese nebo se jim nepodaří nastartovat ekonomiku kvantitativním uvolňováním, bude to tlačit i na "periferní" země eurozóny. To by vyzkoušelo jejich odhodlání dodržet úsporná opatření.
Při takovém scénáři by podle investorů Řecko potřebovalo další finanční pomoc. Muselo by možná restrukturalizovat dluh a zvýšilo by se riziko bankrotu.
Portugalsko by bojovalo s oživením už tak stagnující ekonomiky, a ve Španělsku by se mohly prohloubit potíže bankovního sektoru. Investoři se bojí, že špatné úvěry bank se promění v černou díru. A konečně je tu Irsko. Dlouho bylo vyzdvihováno jako vzorný žák eurozóny a nyní spadlo do problémů také. Vláda totiž musela vynaložit na záchranu irských bank více, než předpokládala.
A jak shrnul jeden irský úředník: "Pokud si trhy myslí, že už je po všem, podívejte se na nás. Irsko by mělo být poplašným zvonem, který varuje, že věci se mohou vyvíjet jinak, než lidé očekávají."
Další články FT otištěné v HN www.ekonomika.ihned.cz/ft
