Trh vzácných kovů

190 000 tun
Tolik kovů vzácných zemin bude v roce 2014 potřebovat svět ve srovnání s letošní spotřebou 136 100 tun. Uvádí to studie společnosti Lynas.

97 %
Podíl Číny na celosvětové produkci vzácných kovů. Naprostá většina zpracovatelských kapacit je na čínském území a pouze několik v Kanadě, USA a na území bývalého Sovětského svazu.

Kovy vzácných zemin
Sedmnáct prvků strategického významu, které se v zemském nitru sice vyskytují poměrně hojně, ale jen málokdy v takové koncentraci, aby jejich těžba byla rentabilní. Průmysl jich potřebuje málo, avšak bez nich se neobejde.

Geologicky ověřené zásoby (miliony tun)

Přístroj BlackBerry má díky nim skvělý zvuk, vůz Prius od Toyoty výkonné baterie a počítačové harddisky tu správnou rotaci. A vojáci mohou přesně navádět rakety na cíl. Řeč je o strategicky důležitých kovech vzácných zemin, jako jsou neodym nebo europium. Ve světě se jich sice nespotřebuje mnoho (letos kolem 136 tisíc tun), zato jsou zcela nepostradatelné. Nebýt jich, BlackBerry by ani nevibroval.

Za tím vším je Čína, jež má takřka monopol na dodávky. Země zásobující světový trh vzácnými kovy více než z 90 procent oznámila, že krátí vývozní kvóty na letošní druhé pololetí skoro o tři čtvrtiny. Přitom ovšem nesdělila, s jakými dodávkami mohou odběratelé ještě počítat. Číňané nyní zadržují kontejnery určené na export ve svých přístavech s odůvodněním, že ještě musejí provést chemický rozbor nákladu. Západ to znervózňuje a pnutí v jeho obchodních vztazích s Čínou opět narůstá.

V obchodu mezi Čínou a Západem to zase jiskří

Problém tkví v tom, že Čína má na světovém trhu s těmito kovy téměř monopolní postavení. Loni jej zásobila z 97 procent. Její těžební podnik Steel Rare Earth Hi-Tech Company ve dvoumilionovém městě Paočou (Vnitřní Mongolsko) dodává kolem 55 tisíc tun vzácných zemin, což představuje více než dvě pětiny jejich celosvětové produkce.

Loni v květnu Čína rozhodla, že začne těžbu těchto kovů omezovat. Peking to zdůvodňuje tím, že je nucen uzavírat zastaralé doly, které nevyhovují bezpečnostním a ekologickým normám. Může však za tím být něco zcela jiného. "Čínská vláda chce omezením vývozu vyjít vstříc domácímu sektoru informačních technologií, jehož poptávka po vzácných kovech rychle roste," míní Gareth Hatch z americké firmy Technology Metals Research.

Letošní produkci naplánovala v objemu 89 200 tun a vývozní kvótu ve výši 22 300 tun. Letos v červenci oznámila, že je nucena omezit kvótu na druhé pololetí skoro o tři čtvrtiny. Přitom neoznámila, jaké množství kovů do konce roku vyveze. Peking své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že musí uzavírat zastaralé doly, které nevyhovují bezpečnostním a ekologickým normám.

Ale podle západních analytiků stojí za tím také snaha šroubovat ceny vzhůru. A to se Pekingu daří. Například kilogram oxidu ceria, bez nějž se neobejde výroba polovodičů, stojí nyní kolem 36 dolarů ve srovnání s necelými pěti dolary v dubnu. Neodym, z nějž se vyrábějí mimořádně silné permanentní magnety, podražil ve stejném srovnání z 41 na 92 dolarů za kilogram, uvádí londýnská společnost Metal-Pages.

Západní firmy mají pořádně zamotanou hlavu. "Komponenty, jejichž výroba se bez kovů vzácných zemin neobejde, jsou natolik všudypřítomné, že je nelze jen tak nahradit," upozorňuje Jack Lifton, šéf firmy Technology Metals Research z amerického Detroitu.

Byly doby, kdy Spojené státy, hlavní spotřebitel západního světa, vystačily s vlastní produkcí těchto prvků. Avšak zhruba v polovině 80. let s těžbou skoro ustaly, neboť se tehdy na trh tlačila mnohem levnější čínská produkce.

Západ se vrátí k těžba na domácí půdě

Průmyslové využití

Prvky jako lanthan, cer, neodym či europium jsou nezbytné k výrobě průmyslových magnetů, brzdových systémů, plochých obrazovek, baterií do elektromobilů či turbín pro větrné elektrárny. Neobejdou se bez nich ani zbrojaři.

Západu tak nezbude nic jiného než obnovit těžbu v dolech, kde ji v minulosti zastavil, hlavně v USA. A také investovat mimo Čínu, například v Austrálii, Kazachstánu nebo Vietnamu.

V roce 2002 přestal téměř těžit vzácné zeminy kalifornský důl Mountain Pass. "Hodláme jej znovu otevřít," oznámil v pondělí Mark Smith, ředitel společnosti Molycorp, která důl vlastní. Jeho těžební kapacita by se měla perspektivně zdvojnásobit na 40 tisíc tun. Háček spočívá ale v tom, že obnovit těžbu bude možné nejdříve koncem roku 2012.

Společnost Glencor International, největší světový obchodník s komoditami, zase uvedla, že se pokusí obnovit těžbu v dole Pea Ridge ve státě Missouri.

To, že je extrémně vysoká závislost na dovozu chybou, dnes dochází i americkým politikům. "Čína chce zcela očividně využít své zásoby vzácných zemin jako páku v mezinárodních záležitostech. To představuje potenciální hrozbu pro hospodářskou bezpečnost USA," prohlašuje Edward Markey, který předsedá výboru Sněmovny reprezentantů pro energetickou nezávislost a globální oteplování.

Dlouhodobou surovinovou strategii v těchto dnech schválilo také Německo. Týká se i kovů vzácných zemin. Evropská unie by podle Berlína měla "urgentně" zvýšit investice do těžebních kapacit ve východní Evropě a střední Asii, aby mohla čelit čínskému tlaku.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru