Makléř připravil klienty o stamiliony. Těsně před procesem se oběsil

Městský soud v Praze začal ve čtvrtek projednávat případ tří makléřů a současně členů představenstva zkrachovalé společnosti Sati, která několik desítek svých klientů připravila o stovky milionů korun. K soudu se dostavili ale jen dva z nich - Jiří Juklíček a Roman Pospíšil.

Třetí z nich, Pavel Svoboda, tlak soudního vyšetřování a toho, že stane před soudem, nevydržel a spáchal sebevraždu. „Byl nalezen minulé úterý oběšený v lese u Lhotky na Berounsku,“ citoval soudce Alexandr Sotolář z policejní zprávy.

Celkový součet: 165 milionů

Státní zástupce Tomáš Černý viní tři obžalované z toho, že bez vědomí klientů vybrali jejich akcie z účtů. A od dalších zase získali peníze na nákup akcií, které nikdy nepořídili. Největším poškozeným je OPBH Prahy 2, jehož likvidátor makléřům svěřil ke zhodnocení více než 115 milionů korun – peníze však z účtů společnosti zmizely. Firma navíc podle obžaloby falšovala účetnictví a posílala klientům falešné výpisy z účtů.

Řada obchodů, které makléři prováděli, byla navíc nelogických – například jeden den nakoupili klientům akcie, které však ještě tentýž den prodali i s více než dvacetiprocentí ztrátou – šlo přitom o likvidní cenné papíry především Unipetrolu, ČEZu a Českého Telecomu.

Že by se přitom makléři obohatili, policie nezjistila. „Z šetření nevyplynulo, že by měli nějaké závratné majetky,“ říká státní zástupce Černý, který přitom vyčíslil škodu, kterou trojice způsobila, na 165 milionů korun.

80, 200 nebo 1400?

Škoda však může být ještě výrazně vyšší. A tím, kdo by část z ní uhradil, by mohlo být i Středisko cenných papírů – od letošního léta přetransformované na Centrální depozitář cenných papírů. To totiž makléřům akcie některých klientů neopravněně vydalo a klienty o tom neinformovalo. A ani si neověřilo, že mají makléři oprávnění s účty nakládat.

To ukazuje i případ Ivana G., který měl ještě na jaře 2004 na účtu u střediska 140 tisíc akcií společnosti ČEZ. V době, kdy mu makléři akcie z účtu odcizili, se jejich kurz pohyboval okolo dvou set korun za jednu. O zmizení akcií se ale dozvěděl až s ročním zpožděním – a v té době se obchodovaly již za dvojnásobek.

Zatímco policie a státní zastupitelství spočítalo jen v jeho případě škodu na 31 milionů korun, on si balík akcií cení na téměř 200 milionu korun – o další dva roky později akcie vystoupaly přes 1200 korun za jednu (současný kurz je 767 korun).

„Já je bral jako dlouhodobu investici, rozhodně bych je neprodával,“ říká Ivan. G. A poukazuje na to, že jen na dividendách by za uvedenou dobu získal 22 milionů korun.

Sám přitom akcie koupil již dříve za zhruba deset milionů – většinu, když se prodávaly za 80 korun na kus. „Byly to peníze celé rodiny, vložili jsme vše do akcií a zůstali bez koruny,“ říká.

„Podle trestního zákona je škoda k datu, kdy byl spáchán trestný čin,“ říká státní zástupce Černý. „Náhradu ušlé zisku a další nároky si musí přihlásit v civilním řízení,“ dodává. Protože všichni makléři jsou oficiálně prakticky nemajetní, těžko byť i zlomek uhradí.

Žalobě čelí i Středisko cenných papírů

Ivan G. proto již před pěti lety zažaloval Středisko cenných papírů. „Kdyby mě po prvním výběru informovalo, jak má ve smlouvě, mohl jsem ho ještě zastavit a zabránit i těm ostatním,“ říká.

Středisko cenných papírů mělo totiž v podmínkách vedení účtu jednoznačnou podmínku: O každé změně účtu neprodleně informovat jeho majitele.

Jenže středisko oznámení poslalo místo klientovi makléřům. A dokonce jim sdělilo, kolik akcií pan G. ještě na účtu má. A ti mu tak během několika krátké doby vybrali z účtu i zbytek akcií.

 Jeden z obžalovaných makléřů Jiří Juklíček

 na jednání soudu

Středisko cenných papírů k celému problému mlčí.

„Vaše otázky jsou součástí soudního projednávání. Nechceme svými prohlášeními ovlivňovat práci soudu,“ uvedl již dříve jeho ředitel Bedřich Janáček, když HN na žalobu poprvé upozornily.

Verdikt nad oběma makléři v dohledné době nepadne. Proces začal čtením obžaloby a výpovědí Romana Pospíšila, který obsáhle vysvětloval, jak probíhalo obchodování v Sati a jak fungoval jeho účetní systém, který vytvořil a spravoval.

Soud bude ještě vyslýchat jak poškozené, tak svědky - například zaměstnance Sati či znalce, kteří zkoumali transakce makléřů a účetnictví firmy.