Co je ČEZ

Energetický obr
ČEZ patří do desítky největších energetických uskupení v Evropě. Jádro skupiny je v České republice, kde je největším producentem i prodejcem elektřiny.

Majitel elektráren
V Čechách a na Moravě ČEZ provozuje 15 uhelných elektráren, patří mu i dvě jaderné elektrárny a desítky vodních. V poslední době firma masivně investuje i do dalších obnovitelných zdrojů. ČEZ je významným hráčem v teplárenství a vstoupil i na trh s plynem. Zde se jeho tržní podíl počítá v jednotkách procent, ale poměrně rychle roste.

10 zemí
Skupina ČEZ působí v deseti evropských zemích, přičemž těžiště expanze je v jihovýchodní Evropě. Zahraniční expanzi však v poslední době brzdí.

Martin Roman, nejvlivnější český manažer, prožívá zlomový moment kariéry. Právě hraje o to, jak se jím řízená firma ČEZ vypořádá s krizí. Zda zůstane spolehlivým zdrojem miliard pro státní kasu. A zda bude schopna dotáhnout se ctí do konce největší projekt české ekonomiky - temelínský jaderný tendr.

Také ČEZ stojí na rozcestí. Dosud byl synonymem růstu, jeho akcie patřily k nejvýnosnějším na světě. Podle studie Boston Consulting Group v letech 2004 až 2008 zvyšoval ČEZ hodnotu pro akcionáře nejvíc ze všech světových energetik. Akcie za tu dobu vyrostly skoro na čtyřnásobek.

Jenomže teď ČEZ dostihla krize. Elektřina je levná. Zatímco v roce 2008 stála na burze v Lipsku megawatthodina průměrně přes 70 eur, letos je cena na 50 eurech. Dokud se nezotaví, je s růstem zisků ČEZ konec. Firma proto šlape na brzdu a také pohled investorů na ni se začíná měnit. "Už nejsme miláčkem trhů," shrnul to Martin Roman 22. září na mítinku s manažery, jimž vysvětloval změněnou situaci.

Ne minulé roky, ale příští měsíce prokáží kvality šéfa ČEZ. Sám Roman sebedůvěru neztrácí: "Umím řídit i firmy v potížích. Prošel jsem tím před ČEZ a bylo to mnohem těžší," říká muž, který začínal v Jance Radotín a pak vedl k privatizaci plzeňskou Škodu.

Tučným letům je konec, elektřina zůstává levná

Zprvu to vypadalo, že krize ČEZ zasáhne minimálně. Letos v pololetí zisk sice proti loňsku klesl o 18,5 procenta (na 28,7 mld. Kč) a šéfové ČEZ poprvé řekli, že expanzi přitlumí, v Česku to ale vzbudilo malou pozornost. Obraz úspěšné firmy přetrvává. Domácí analytici jí dokonce předpovídají lepší výsledky, než ona sama.

ČEZ tenhle obraz podporuje, dál plánuje růst. Ještě letos v červnu počítal, že v příštích pěti letech proinvestuje 425 miliard. Jenomže investorům - hlavně v zahraničí - se to přestává líbit. Hrozí, že chystaná expanze zvedne čistý dluh ČEZ do roku 2013 na dvojnásobek loňské úrovně. A tak se ČEZ ocitá v nezvyklé situaci - začíná dostávat výstrahy, na než není zvyklý.

"Pokud trh neožije a bude pokračovat agresivní růstová strategie ČEZ, lze předpokládat snížení ratingu," varuje firmu agentura Standart & Poor's. "Stabilita hodnocení ČEZ záleží na schopnosti a vůli přizpůsobit růstovou strategii provozní a finanční výkonnosti," píše jí Moody's. Na novou situaci upozorňují experti z Credit Suisse, Merrill Lynch či BNP Paribas.

Jenomže na oživení se spoléhat nedá. Vzestup ceny elektřiny se nejméně dva roky nedá čekat vůbec, v dalších letech je nejistý. Globální energetiku mění levný zemní plyn, získávaný novými technologiemi a dopravovaný novými cestami. Pro ČEZ jsou tyto změny větší problém než pro konkurenty. Žije hlavně z produkce vlastních elektráren, tedy z prodeje elektřiny za tržní, neregulované ceny. Regulovaný byznys - distribuce - u ní hraje menší roli. To teď není ideální struktura. Jak je možné, že si toho doma tak dlouho nikdo nevšiml?

ČEZ se podařilo dopady dlouho brzdit. Ještě za loňský rok vykázal rekordní zisk 52 miliard korun. "Krizi jsme předvídali, takže jsme před ní prodali elektřinu dopředu s větším předstihem než normálně. Vydělali jsme tak desítky miliard," vzpomíná Roman.

Firmě tehdy ovšem pomohlo i jedno politické rozhodnutí: vznik pražské energetické burzy.

Silné a slabé stránky ČEZ
 
SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY ZVĚTŠIT

Burza startovala mimořádnou nabídkou: zprvu tu bylo možné koupit elektřinu na rok 2008 pouze společně s dodávkou i na rok 2009. Obchodníci, vystresovaní vzestupem cen na trhu, přehřátém před krizí, se po dvouletém kontraktu vrhli. Na nové malé burze se na podzim roku 2007 platilo víc než na velké zavedené burze v Lipsku! A po vzoru burzy i přímí zákazníci ČEZ nakupovali ochotně na dva či tři roky dopředu. Později litovali. Ještě celý loňský rok, mnozí i část roku letošního - platili ČEZ luxusní ceny z doby před krizí. Zaplatili loňský rekord.

Změnu podmínek si dlouho nepřipouštěli ani šéfové ČEZ a pokračovali v expanzi, jež v tučných dobách přispívala k dobrému obrazu a růstu akcií. V letech 2004 až 2009 firma proinvestovala 364 miliardy korun a vstoupila na trh 10 států. Expanze pokračovala i v krizi.

Investice pokračovaly i v době krize

V roce 2008 proinvestoval ČEZ rekordních 128 miliard, loni 95 miliard korun. Jen od začátku loňského roku koupil doly v Německu, podíly v distribučních firmách v Albánii a v Rumunsku. Tamtéž spouští stavbu větrného parku za 27 miliard. V Turecku zakládá společný podnik, který má proinvestovat 55 miliard korun za pět let. Doma kupuje za víc než 20 miliard podíl v Pražské teplárenské a aktiva firmy Dalkia. Letos vrhá deset miliard do solární energetiky.

Pokračuje v modernizacích uhelných elektráren (celkem za 100 miliard). A pořádá obří jaderný tendr, největší na světě. Cena se může vyšplhat až na 500 miliard.

Přitom konkurenti ČEZ začali reagovat už před rokem: německý E.ON škrtl třetinu investic, italský Enel je snížil o 10 miliard eur. ČEZ ještě v červnu počítá do roku 2015 s investicemi za 425 miliard korun. "Nezaspali jsme, konkurenti byli v horší situaci, museli víc spěchat," říká Roman.

Jak si ČEZ vede v porovnání s konkurencí
 
ZVĚTŠIT SROVNÁNÍ KONKURENCÍ

Expanze pokračuje i přesto, že - jak přiznávají šéfové ČEZ - není přínos akvizic pro firmu oslnivý. Zahraniční firmy loni přispěly k hrubému zisku jen sedmi miliardami. "Přínos nových investic do EBITDA je nízký, " píše se i v interních materiálech, jež mají HN k dispozici. Jenomže šéfové jsou zvyklí, že každá zpráva o nové akvizici posiluje image a svědčí akciím, na jejichž kondici závisejí jejich odměny. A pak jsou tu politici, zvyklí jen na dobré zprávy. "Těžko se jim obrat vysvětluje," řekl HN jeden z manažerů.

Teprve v červnu šéfové ČEZ pochopili, že musí zatáhnout za brzdu. Do září seškrtali pětiletý investiční plán o o 92 miliard na 333 miliardy korun. Odpískali stavbu plynových elektráren v Rumunsku, Bulharsku, na Slovensku a v Polsku, účast v dostavbě jaderné elektrárny Cernavoda v Rumunsku, energetické tendry v Polsku, v Německu, v Turecku.

Šéfové ČEZ řeší další závažnou otázku: Jak naložit s temelínským tendrem, do něhož se přihlásily rusko-české konsorcium Atomstrojexport a Škoda JS, americký Westinghouse a francouzská Areva. Podle původního harmonogramu měly dva nové jaderné reaktory v Temelíně být hotovy v roce 2020. Teď je už jisté, že se zpozdí. "Posun nesouvisí se změnou investic, nemáme problém s financováním. Dodavatelé jen potřebují víc času," ujišťuje Roman.

Partner pro Temelín? Zatím jen teorie

Jistě, Temelín zůstává pro ČEZ investiční prioritou. Nemůže to být jinak - tendr je nejprestižnější ekonomický projekt v zemi, sleduje jej celý svět. Ale to nevylučuje změny v jeho průběhu. Nejde jen o harmonogram.

Podle informací HN strategický výbor ČEZ v červnu projednával různé varianty financování dostavby Temelína a došel k závěru, že pro ČEZ by bylo výhodnější a méně rizikové přibrat k projektu partnera, nejlépe další evropskou energetickou firmu. V tom případě by se ale měnil zadavatel kontraktu a není jisté, zda by celý tendr nebylo nutné zrušit.

"To by vláda nepřipustila, mělo by to vážné dopady na image země i ČEZ," říká vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška. Roman ale HN potvrdil, že podobné úvahy se na ČEZ vedou. "Spojení s partnery pro jaderné projekty je ve světě běžné. Ale je to čistě teoretická úvaha, jen na úrovni brainstormingu. Jsme schopni Temelín financovat sami," ujišťuje.

Hodně ale bude záležet na tom, jak se firmě dál bude ekonomicky dařit. Kolik hotovosti vygeneruje a kolik ušetří.

Úspory, úspory, úspory. A taky je neprojíst.

Letní škrty v investicích ČEZ nemusí být konečné. Firma se snaží hledat další zdroje peněz a zvýšit svou efektivitu. Startuje k tomu nový úsporný program, nazvaný Nová vize. Pomůže?

Úsporné plány z předchozích let, zvané Vize a Efektivita, přinesly do EBITDA firmy sice 10 miliard úspor, jejich účinnost ale smazal růst provozních nákladů, které z EBITDA zase ukously 15 miliard. "Projedli jsme víc, než jsme ušetřili," hodnotí to sami šéfové ČEZ v interním materiálu, který HN získaly. Pokud by ČEZ "projedl" i Novou vizi, bude muset dál škrtat v investicích nebo se smířit s rostoucím dluhem, horšícím se hodnocením investorů a možná i klesajícím ratingem.

Pro další osud firmy bude mimořádně důležitý i postoj politiků. Zatím totiž trvají na tom, že budou od ČEZ dál žádat stejný přísun peněz do státního rozpočtu, kam firma loni odvedla na dividendě 20 miliard korun.

Boj o povolenky, boj o desítky miliard

Zatímco na jedné straně politici dávají jasně najevo, že firmě ČEZ nehodlají v ničem slevit, na druhé straně jí chystají vysloveně nepřátelský krok: ve vládě se teď vede tvrdá bitva o balík emisních povolenek, jež měl ČEZ a další energetické firmy po roce 2013 dostat zdarma. Pokud změna projde, musel by ČEZ povolenky kupovat v aukci, a přišel by tak podle střízlivých odhadů o 25, podle jiných výpočtů až o 65 miliard korun (rozdíl v odhadu je tak velký, protože tržní cena povolenek je zatím nejasná).

Pro ČEZ je tato hrozba o to vážnější, oč je pro něj udržení finanční rovnováhy těžší. "Pokud o povolenky přijdeme, může se stát s nižší dividendou smířit," prohlásil zdroj blízký vedení firmy.

Martin Roman o rizicích spojených se ztrátou povolenek odmítá mluvit. Ujišťuje však, že se ČEZ se všemi nástrahami doby vypořádá. "ČEZ má proti konkurenci dvě výhody - zatím není předlužený a vláda k nám není nepřátelská," prohlašuje.

Co se týče zadlužení, experti oslovení HN s šéfem ČEZ souhlasí. "Zadlužení ČEZ je ve srovnání s ostatními firmami v odvětví velmi nízké, podle poměru čistého dluhu k EBITDA není ani na polovině průměru odvětví," říká analytik firmy Cyrrus Marek Hatlapatka. Stejně hodnotí zadlužení ČEZ i Petr Hlinomaz z BH Securities či Josef Novák z FIO. Experti ale zároveň upozorňují, že dluh poroste kvůli chystaným investicím, hlavně kvůli Temelínu.

Příběh ČEZ a jeho šéfů tak bude i nadále napínavý. Martin Roman má jedinečnou příležitost ukázat, zda dovedou ČEZ úspěšně řídit nejen v dobách prosperity, ale i ve špatných časech.

 

 

 

 

ČEZ a konkurenti na burzách

 

Cena elektřiny (kontrakt s dodávkou v roce 2011)