Rozčarování nad systémem nových sankcí Evropské unie se ozvývalo nejen z řad ekonomů, ale také mezi politickými špičkami. Největším trnem v oku jim bylo to, že ani nová pravidla nepočítají s tím, že pokuty pro případné rozpočtové hříšníky budou automatické. Nová unijní pravidla se tak příliš neliší od těch stávajících.
"Politické reakce na tuto dohodu byly negativní. Nizozemsko a Finsko vyjádřily pobouření, obzvláště poté, co Německo a Francie na zasedání ministrů financí EU neposlali ani vlastní ministry. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn rovněž odmítl v podstatě stejný sankční režim," napsal internetový server Eurointelligence, který mimo jiné tvoří i komentátor Financial Times Wolfgang Munchau.
Ministři se v úterý shodli, že země Evropské unie, které budou hospodařit s rozpočtovým schodkem přesahujícím tři procenta hrubého domácího produktu, musejí do budoucna počítat s tím, že jim za tuto nekázeň budou hrozit citelné sankce. A sankce budou hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejich vlády je vůbec nesnižují, anebo jen velmi pomalu.
Francie si dohodu "upekla" s Německem
Berlín se v pondělí v Lucemburku vzdal svých představ, že by sankce měly být automatické výměnou za slib francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, že bude prosazovat změnu unijních smluv a vysloví jí svůj souhlas. Takový postup by mimo jiné umožnil, že členské státy, jež porušují rozpočtová pravidla, přijdou o hlasovací práva.
"Mění se to hodně v tom, že jsou sankce, ale ta procedura se hodně přiblížila tomu, jak to známe z dneška," řekl náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Podle něho státy přistoupily na argumentaci Francie, která měla i podporu Německa, že jednotlivé země mají právo přijmout před uvalením sankcí případná nápravná opatření a mají právo o porušování rozpočtových pravidel ještě nějaký čas jednat.
Podle dohadů bude velmi těžké najít většinu hlasů pro změnu unijních smluv. Pokud by se tak nakonec stalo, bylo by to jen za cenu ústupků, s nimiž se Německo nebude ochotné smířit. "Očekáváme, že pakt stability a růstu (unijní rozpočtová pravidla) bude fungovat podobně, jako fungoval dosud," dodal Eurointelligence.
Deficity budeme pokutovat. Ale ne automaticky, shodla se EU – čtěte ZDE
Zklamání nad pondělní dohodou z Lucemburku vyjadřují i další vrcholoví politici. "Jsem trochu překvapen tím, že se nám nedostalo od Německa 100% podpory pro rozpočtovou disciplínu. Mohli bychom tak dosáhnout o něco lepšího výsledku," postěžoval si při příjezdu na dnešní jednání ministrů financí v Lucemburku švédský ministr financí Anders Borg.
Objevují se však i hlasy, které nevidí závěrečný kompromis tak skepticky."Mohlo by to být dobré," řekl agentuře Reuters Carsten Brzeski z finanční skupiny ING. Podle něho by výsledek jednání ministrů financí mohl přispět k obnovení důvěry v eurozóně, jež se během letošního roku ocitla v problémech především kvůli řecké krizi a rovněž kvůli nadměrnému zadlužení několika dalších států.
Kolik varovných výstřelů?
Členské země se zatím nemohou shodnout, kolik má být před uvalením sankcí "varovných výstřelů" a kolik času dostane dotčená země na přijetí ozdravných opatření.
Brusel navrhuje, aby země, která bude ignorovat rozpočtové varování Evropské komise, zaplatila pokutu ve výši odpovídající až 0,2 procenta svého hrubého domácího produktu. Proti automatickému spouštění sankcí se tvrdě staví Francie, podle níž by se měly postihy projednávat "případ od případu".
Návrh sankcí i pro státy mimo eurozónu, tedy i pro Českou republiku, by měla Evropská komise připravit do léta příštího roku. Je velmi pravděpodobné, že se o nich bude rozhodovat stejným způsobem jako v případě eurozóny. Samotné sankce by se ovšem podle Zídka měly mírně lišit. Státy, které si i nadále drží národní měny, by tak neplatily pokuty jako země eurozóny, ale nemohly by se například dostat k dotacím z unijních fondů.
"Je tam věta, která se nás hodně týkala, že obdobné principy sankcí budou přijaty i pro všechny členské státy v návaznosti na příslušná nařízení. Není to specifikováno, zůstává to v obecné poloze. Týká se to ale všech nařízení, tedy veškerých evropských fondů," doplnil náměstek českého ministra financí.
