Americká centrální banka (Fed) je připravena poskytnout ekonomice prostřednictvím volnější měnové politiky další pomoc. Řekl to v pátek její šéf Ben Bernanke, který tím potvrdil dřívější náznaky Fedu a dál podpořil spekulace o jeho brzkém zásahu. Na potřebu dalšího uvolnění měnové politiky podle něj poukazuje vysoká nezaměstnanost a příliš nízká inflace, Fed však zatím neví, jak velký by takový zásah měl být.

"Vypadá to, že pokud se nic nezmění, bude důvod k dalšímu zásahu," řekl Bernanke na konferenci pořádané Federální rezervní bankou v Bostonu. Přetrvávající vysoká nezaměstnanost by podle něj mohla ohrozit udržitelnost hospodářského oživení, zatímco příliš nízká inflace může vyvolat pád do nebezpečné deflační spirály. Podle dnešních údajů se inflace v USA v září dál snížila a jádrová roční inflace bez potravin a energie klesla nejníže za téměř 50 let.

Základní úroková sazba je v USA už téměř dva roky na rekordním minimu nula až 0,25 procenta. Fed už v prvních měsících loňského roku v době hluboké recese sáhl k takzvanému kvantitativnímu uvolňování měnové politiky, které spočívá v pumpování peněz do ekonomiky prostřednictvím nákupů dluhopisů a dalších aktiv. Kvůli letošnímu zřetelnému zpomalování růstu ekonomiky Fed oznámil omezený program nákupů vládních dluhopisů již v srpnu, nyní však ekonomové čekají vyhlášení nového programu , který byl rozsahem podobný tomu loňskému.

Bernanke však žádné podrobnosti o připravovaném programu nesdělil a řekl jen, že Fed stále ještě zvažuje, jak velký a razantní by měl být. Cílem nákupů dluhopisů má být snížení dlouhodobých tržních úrokových sazeb, které by stimulovalo výdaje a investice a snížilo přetrvávající vysokou nezaměstnanost. Tyto kroky však mají i svá rizika, upozornil Bernanke.

"Nekonvenční opatření mají své náklady a omezení, která se při posuzování toho, jak razantní by měla být, musí brát v úvahu," řekl šéf Fedu. Dodal, že předešlý program nákupů dluhopisů sice z hlediska snížení dlouhodobých úroků uspěl, dále však zvýšil již tak vysokou bilanční rozvahu Fedu, která může oslabit jeho pozici.

Dolar reagoval na slova šéfa Fedu další poklesem na nové osmiměsíční minimum k euru a letošní nejnižší úroveň ke koši měn. Americká měna všeobecně klesá již několik týdnů, zejména poté, co Fed v září naznačil, že je připraven přijít ekonomice na pomoc. Propad dolaru přispívá v světě k obavám z "měnové války", kdy by jednotlivé země usilovaly o obchodní výhody sériemi devalvací svých měn.

Mladé tržní ekonomiky jako Čína nebo Brazílie navíc začínají být silně znepokojeny tím, že extrémně uvolněná měnová politika USA je ve svém důsledku zaplavuje mohutným přílivem spekulativního kapitálu. Přebytek levných peněz na trzích při nulových úrocích rovněž vede k růstu cen komodit jako kovů, zlata i ropy.

Podle ankety agentury Reuters očekává většina ekonomů do konce roku zásah Fedu v objemu kolem 500 miliard dolarů. Stále více analytiků čeká, že Fed přijde s oznámením již na příštím zasedání svého měnového výboru, které se koná počátkem listopadu, tedy těsně před volbami do Kongresu.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru