Minimálně tři ambasády v Praze jsou už pár měsíců v pohotovosti. Američany, Francouze a Rusy, jejichž firmy se ucházejí o zakázku na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, totiž eminentně zajímá, jak si mohou zajistit v tendru vítězství.

Hodnota zakázky je obrovská. Vítěz získá přístup ke kontraktu, jehož maximální hodnota se odhaduje až na 500 miliard korun a zahrnuje jak dostavbu dvou bloků Temelína, tak jednoho bloku v Dukovanech a dvou bloků ve slovenských Jaslovských Bohunicích.

V posledních týdnech se však dění kolem zakázky začalo komplikovat. Celý projekt se zřejmě opozdí až o několik let. Stále nezodpovězenou otázkou je, kolik peněz a z jakých zdrojů ČEZ nakonec za samotný Temelín zaplatí. V New York Times se předevčírem objevil odhad ceny na osm miliard dolarů, což je teď zhruba 145 miliard korun.

"Může to být 70, 80, 90 nebo 100 miliard korun. Problém je, že cena se teď nedá odhadnout, protože žádný podobný projekt se v Evropě už dlouho nestavěl," říká analytik J&T Michal Šnobr.

Podle jeho slov ČEZ nebude mít problém peníze na projekt získat. Část bude financovat z vlastních zdrojů a na část si bude muset půjčit. Ani v tom však Šnobr nevidí problém. "ČEZ je jednou z nejméně zadlužených energetických firem v Evropě. Troufám si tvrdit, že vyšší zadluženost by mu slušela víc," tvrdí.

Uvnitř ČEZ: Obavy z prohloubení zadlužení a poklesu ratingu

Jenže to je v ostrém kontrastu s obavami, které vyvolává rostoucí zadlužení firmy v centrále ČEZ. Vedení podniku podle informací HN nedávno na důvěrné schůzce s manažery firmy probíralo skutečný stav podniku, především nárůst dluhu ze 33 miliard korun v roce 2004 na 124 miliard v roce 2009. To je pětinásobek čistého zisku sníženého o dividendu, takže jeho splácení by trvalo pět let.

Citát
Martin Roman, generální ředitel ČEZ
"Zatím mohu potvrdit pouze to, že během soutěžního dialogu někteří zájemci o dostavbu signalizovali zájem o posunutí harmonogramu. My samozřejmě chceme udržet ve hře všechny, jen tak totiž máme šanci dosáhnout dobrých podmínek. Žádné rozhodnutí zatím nepadlo. V každém případě je pro nás absolutní priorita vyhnout se protahování samotné výstavby."

Proto se vedení ČEZ obává dalšího zadlužování, které by při stávajícím rozsahu investic dosáhlo zhruba 270 miliard v roce 2013. Takové zadlužení by pak vedlo ke snížení úvěrového ratingu a firma by musela platit vyšší úroky z dluhu. I proto ČEZ v srpnu oznámil, že odstupuje od záměru převzít polský energetický koncern Energa. Z podkladů pro nedávnou poradu v ČEZ dále vyplývá, že firma utlumí i projekty v Srbsku, v Rumunsku i v Polsku.

Část peněz by mohla získat právě odprodejem některých svých zahraničních aktiv. Například v Bulharsku si ČEZ za zhruba 16 miliard korun pořídil tepelnou elektrárnu a distribuční společnost působící na západě země.

Dostává se ale do střetů s vládou, a tak se už mluví o prodeji. Jako kupci přicházejí v úvahu například čínští investoři, ochotní platit za evropské akvizice vysokou prémii.

Ruský tlak i obavy z Kremlu

Tlak na výstavbu dvou nových bloků Temelína však bude obrovský. Především pro Rusy je temelínská zakázka nejen otázkou peněz, ale hlavně prestiže. Ruský atomový průmysl má velké plány, ale stále se potýká se špatnou pověstí způsobenou havárií v Černobylu.

Rosatom proto udělá vše pro to, aby v českém výběrovém řízení uspěl. Postaví-li dva bloky v České republice, která už je považována za součást "Západu", může si tím otevřít dveře i do dalších zemí.

Rusové přitom nejsou v Česku bez šance. Nejenže budou zřejmě schopni nabídnout nejnižší cenu, ale jejich nabídka bude mít i další výhody. Tou hlavní může být převzetí odpovědnosti za uložení vyhořelého jaderného paliva.

Zakázka je však důležitá i pro konkurenční společnost Westinghouse, která je sice americká, ale od roku 2006 ji kontroluje japonská Toshiba. Také pro Westinghouse je Temelín důležitý ze strategického hlediska. Firma totiž v několika posledních desetiletích nebyla ani v jednom případě hlavním dodavatelem nového jaderného reaktoru.

Zatímco Rusové nabízejí svůj nový reaktor MIR 1200 o výkonu 1170 megawattů, Američané přicházejí s reaktorem AP 1000 o výkonu 1154 megawattů. Posledním zájemcem o dostavbu Temelína je francouzská Areva, která nabízí reaktory EPR s výkonem 1600 až 1750 megawattů. Pro francouzskou firmu, která původně vznikla spojením společnosti Framatom a jaderné divize německého koncernu Siemens a dnes je hlavním dodavatelem jaderných technologií v Evropě, může být výhodou členství České republiky v Evropské unii a z toho logicky vyplývající tlak, aby Češi nechali vydělat své sousedy.

Důležitou roli nakonec mohou sehrát právě Němci. Siemens totiž svůj podíl v Arevě prodal a loni vstoupil do strategické aliance s Rosatomem. Rusko-německé spojenectví v energetice je přitom dnes v Evropě pověstné. Funguje však i jako strašák. Především na politiky a energetické experty, kteří se obávají ruského sevření v jaderným palivem poháněné elektrické pasti napuštěné zemním plynem.

A také není žádným tajemstvím, že šéf ČEZ Martin Roman nechová Siemens zrovna v lásce. Přesto by se nakonec hlavní souboj mohl odehrát právě mezi Rusy (Němci) a Francouzi. Američané se sice budou chvíli zlobit, ale o peníze v takovém případě přijdou především Japonci. O nich však v souvislosti s Temelínem zatím není slyšet.

 

Otázky kolem ČEZ

1. Jak je Temelín pro ČEZ významný?

Absolutní investiční priorita po omezení ostatních dříve plánovaných investic ČEZ. Jeden z největších projektů současnosti. Součástí tendru jsou opce na další tři jaderné bloky, které by ČEZ mohl dál stavět v Dukovanech a v zahraničí, například na Slovensku. Celková cena se tak odhaduje na 500 mld. Kč.

2. Jak se mění pozice ČEZ na trhu?

Pokles cen elektřiny z až 80 eur za MWh na současných zhruba 50 eur sráží zisky ČEZ. Obrat v dohledné době nelze čekat. Firma musí šetřit, proto tlumí investiční aktivitu, plán investic do roku 2015 už snížila ze 425 na 333 mld. Kč.

3. Proč hrozí, že se projekt Temelín opozdí?

Čeká se nižší poptávka po elektřině po roce 2020 a ČEZ čeká tedy nižší zisky, firmě roste zadlužení, organizační problémy, komplikuje se stavba nové vysokonapěťové linky, komplikují se schvalovací procedury, ČEZ se bojí podcenit přípravu.

4. Postaví ČEZ Temelín sám?

Není to jisté, ve hře je i spojení s investorem, který by část nákladů na stavbu pokryl. Nejpravděpodobnější je vytvoření společného podniku s jinou energetickou firmou, vyloučit nelze ani variantu finančního investora.

Kde má ČEZ problémy

BULHARSKO
ČEZ vlastní dvě třetiny v distribuční CEZ Razpredelenie. Utratil za ně 9 miliard korun. Za 5,8 miliardy ovládl elektrárnu TEC Varna (na snímku). Investice provázejí spory s bulharskou vládou, která ČEZ viní, že prodává příliš draze.

 

ALBÁNIE
Za 2,5 miliardy korun koupil ČEZ 76 % v albánské distribuční firmě OSSh. Má utratit dlaších 5 mld. Albánii však trápí krádeže energie. Zmizí jí až 40 %.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru