Praha bude po Metrostavu vymáhat 9,5 milionu korun za škody kvůli červencovému, v pořadí již třetímu propadu tunelu Blanka. Po rozhodnutí rady hlavního města o tom ve středu informoval mluvčí magistrátu Jiří Wolf.

Metrostav, který tunelový komplex staví, již dříve přislíbil, že škody kvůli propadu Blanky hlavnímu městu uhradí. „My jasně deklarovali, že to město nebude stát korunu. Že to pokryje Metrostav a jeho pojišťovna,“ řekl již dříve serveru iHNed.cz mluvčí Metrostavu František Polák.

Posudky a dobré jméno

Uvedených 9,5 milionů korun jsou přitom škody, které vznikly pouze hlavnímu městu - a to například za objednání znaleckých a odborných posudků. Praha už dříve vyčíslila výši škod na zhruba 5,9 milionu korun.

Město ale bude vymáhat také peníze za "poškození dobrého jména Prahy". Tato částka je podle Wolfa nižší než přímé náklady. Údajně je asi 3,5 milionu korun. S Metrostavem bude nyní o zaplacení částky jednat odbor městského investora. Termín, do kdy by měla firma zaplatit, nebyl podle Wolfa stanoven.

Celkové škody na odstranění proadu ovšem Metrostav, respektive jeho pojišťovnu, přijdou mnohonásobně dráž – zřejmě na více než sto milionů. Oficiální důvod propadu přitom stále není znám.

Proč Blanka propadla? Báňský úřad řekne až v listopadu

Podle důvodové zprávy připravené na úterním jednání radních, Praha očekává, že dostane výsledek šetření báňského úřadu na začátku listopadu. Dosavadní analýzy, které si magistrát zadal, ukazují, že za nehodu nemohou chyby v projektové dokumentaci ani v geotechnických průzkumech. "Stejné poznatky, byť neoficiálně sdělené, má i báňský úřad," dodává zpráva.

Podle zdrojů serveru iHNed.cz přitom hrozbu propadu již týden předtím avizovala měření data z geomonitoringu – ten sleduje co dělá hornina po vyražení tunelu. Běžné je, že u horniny dojde k deformaci, kdy si tzv. sedá. Tento propad je ale pouze dočasný a po čase se má zastavit. 

 „Měření ale ukazovalo, že se deformace den ze dne zhoršují. Sice se z toho nepozná, že tunel spadne zítra či pozítří či zda opravdu spadne, ale bylo vidět, že se chová nestandardně. A na to se mělo reagovat. Zastavit práce a rozhodnout zda zesílit ostění, dát další kotvy či něco jiného,“ řekl tehdy serveru iHNed.cz zdroj, který měl data z geomonitoringu z doby před propadem k dispozici. Jenže rada monitoringu (skupina odborníků, která výsledky měření vyhodnocuje) rozhodla, že údaje nejsou závažné a nechala v ražbě pokračovat dál.