Summit EU-Asie, který v úterý skončil v Bruselu, podpořil hlasy, že svět se pohybuje na pokraji měnové války. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dokonce navrhl vznik nového měnového uspořádání ve světě. Přestože neuvedl žádné detaily, podle některých politiků měl na mysli vznik obdoby poválečného Brettonwoodského systému.

Ten na několik desítek let ukotvil dolar jako světovou rezervní měnu a zásadně přispěl k poválečné obnově, přičemž měl podíl i na stabilizaci mezinárodního měnového systému a vedl z části i k liberalizaci světového obchodu. "Co je míněno novým měnovým uspořádáním to netušíme. Jde například o nový Brettonwoodský systém?" řekl novinářům německý náměstek ministra zahraničních věcí Werner Hoyer.

Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, jehož země předsedá eurozóně, řekl, že Evropané vyzvali Čínu k posílení tamní měny jüanu.

Za údajné umělé podhodnocování měny Čínu dlouhodobě kritizují i Spojené státy. Podle českého prezidenta Václava Klause při jednání Čína nabídla Evropské unii, že bude kupovat dluh předlužených evropských zemí.

"Zhodnocení čínské měny vůči euru by bylo vítáno," řekl Juncker po schůzce s čínským premiérem Wen Ťia-paem.Podle Junckera zůstává čínská měna stále podhodnocená.

Juncker na dotaz novinářů ale dodal, že čínské vedení při schůzce uvedlo, že názor Evropanů nesdílí. Nicméně, poté, co se prezident Nicolas Sarkozy setkal s čínským premiérem při vedlejší schůzce na summitu, francouzské zdroje uvedly, že Čína zřejmě je připravena diskutovat o tom, jak se vyhnout "nevypočitatelnému" kolísání směnného kurzu.

Klaus: Brusel nejdená s Čínou narovinu

Kromě Junckera se s čínským ministerským předsedou sešel také šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn. "Vítáme čínské rozhodnutí zvýšit flexibilitu (jüanu)," podotkl Juncker o kroku Pekingu z půlky června. "Potenciál tohoto rozhodnutí ale nebyl dostatečně využit," dodal.

Podle prezidenta Klause, který se summitu rovněž účastnil, nicméně EU nejedná s Čínou v případě posilování jüanu vždy narovinu. Výzvy EU vůči Číně k posílení její měny se totiž objevily ještě před jednáním Junckera s Wen Ťia-paem.

"Vždycky bych doporučoval, aby lidé mluvili čelně tváří v tvář. Seděl jsem pět hodin nonstop na tomto jednání a nikdo, ani pan ministerský předseda Juncker, neřekl ani slovo Číně o čínském měnovém kurzu. Takže považují za velmi pikantní, jestli on to neřekl tam, a pak to šel říci novinářům," řekl Klaus ČTK a ČT v noci na úterý.

Čína podle něj naopak Evropské unii nabídla, že bude kupovat dluh předlužených zemí, jako je Řecko či Irsko. To je podle Klause také nejdůležitějším závěrem jednání lídrů evropských a asijských států.

"To je přeci revoluční změna. Takže bych očekával, že i o tom se bude rozumným způsobem jednat. Mimochodem to nevyřešila žádná G20, ani OSN, ani EU, to chce řešit jedna země sama," uvedl český prezident. Domnívá se přitom, že Řecku a Irsku zásah Číny nejspíš pomůže.

Vypukne měnová válka

Čína je exportní velmocí. Evropané i USA ale Čínu, jakož i některé další asijské země, podezírají, že uměle udržují své měny podhodnoceny, aby mohly posilovat růst a podporovat dál export.

Americká Sněmovna reprezentantů koncem září dokonce schválila zákon, který Spojeným státům umožní trestat Čínu a jiné země cly za podhodnocování měny. Normou se bude ještě zabývat Senát. Americká obchodní komora již ale varovala, že by přijetí zákona mohlo zvýšit obchodní napětí mezi oběma zeměmi. Podle Pekingu opatření porušuje pravidla Světové obchodní organizace.

Čína uvolnila kurz jüanu v roce 2005, v polovině roku 2008 jej však kvůli globální finanční krizi opět pevně navázala na dolar. Letos v červnu centrální banka pevný kurz formálně zrušila a umožnila měně pohyb v omezeném pásmu. Od té doby jüan vůči dolaru posílil o 1,8 procenta.

Evropské rozhovory jsou další dílem k seriálu obav pod jednotným názvem "Válka měn". USA a Japonsko se v poslední době snaží svoje měny oslabit. Důkazem je i poslední krok japonské centrální banky, která v úterý snížila svou klíčovou úrokovou sazbu na rozpětí od nula do 0,1 procenta. Rozhodnutí podle agentury AP odráží rostoucí obavy o japonskou ekonomiku, která se potýká se silnou domácí měnou a přetrvávající deflací.

Jiné země, jako například Brazílie, naopak na silnou měnu doplácejí. "Jsme uprostřed mezinárodní měnové války. To nás ohrožuje, protože se tím snižuje naše konkurenční schopnost," řekl nedávno ministr financí Guido Mantega.

Snahu oslabit vlastní měnu projevilo v poslední době více zemí, vedle zmíněného Japonska například i Čína, Kolumbie nebo Thajsko. Intervence na devizových trzích tak zřejmě budou horkým tématem i na nadcházejícím zasedání Mezinárodního měnového fondu, které začíná již v pátek ve Washingtonu.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru