Evropská komise ve středu zveřejní návrh sankcí za porušení rozpočtových pravidel EU. Pokuty se zatím mají týkat jen zemí eurozóny, tedy nikoliv České republiky, ale Slovenska a dalších 15 zemí, které platí jednotnou evropskou měnou.

Už nyní je zřejmé to, že pokud s tresty budou souhlasit členské státy, bude potrestání hříšníků velmi citelné.

Hranice 60 procent HDP a roční schodek 3 procenta

Evropská komise podle informací deníku Financial Times z minulého týdne navrhne, aby státy, které překročí hranici ročního rozpočtového schodku ve výši tří procent HDP a nebo nebudou viditelně snižovat celkové zadlužení, jež by nemělo přesáhnout 60 procent HDP, zaplatily pokutu ve výši 0,2 procenta HDP.

Jde sice o desetiny procenta, ale v konečném výsledky by to byly obrovské finanční částky. Pokud by Česko bylo zemí eurozóny a porušovalo by rozpočtová pravidla, zaplatilo by na pokutách více než sedm miliard korun.

Sankce je možné uvalit i v současnosti, ale jedinou v historii potrestanou zemí bylo Portugalsko.

Raději zmírnili pravidla než by trestali

Pokuty hrozily v roce 2005 i Německu a Francii, ale ministři financí eurozóny návrh Evropské komise na uvržení sankcí odmítli a naopak rozpočtová pravidla časem ještě zmírnili. Podle nového návrhu komise by se ovšem podobná situace již neměla opakovat. Zatímco dosud musely o potrestání rozhodnout členské státy na návrh komise, nově by se měla situace obrátit.

Pokuty mají být poloautomatické, začnou tak platit okamžitě v případě, kdy bude zřejmé, že stát nesplní daná kritéria. Jedinou možností, jak od potrestání upustit, bude souhlas kvalifikované většiny ministrů financí.

Přestože tvrdší sankce mají podporu řady členských států včetně České republiky, jejich šance na prosazení jsou stále velmi pochybné. Neshody uvnitř unie odhalila i pondělní schůzka expertní skupiny ministrů financí. Jejím cílem je připravit vlastní návrh na změny rozpočtových pravidel, ale zatím funguje několik měsíců s nulovým výsledkem a její dosavadní závěry jsou velmi vágní.

Kdo bude rozhodovat?

Během jednání se navíc do sporu dostali Francouzi a Němci. Zatímco Němci jsou zastánci velmi tvrdých sankcí, francouzská ministryně financí Christine Lagardeová odmítla, aby pokuty byly poloautomatické, tak jak je navrhuje Evropská komise. Paříž prosazuje, aby o jejich zrušení mohla rozhodnout jen prostá většina členských států, které není problém na unijní úrovni dosáhnout. "Osud jakékoli země nesmí být ponechán jen v rukou expertů," řekla Lagardeová.

Není ani jasné, zda některé státy budou souhlasit s trestáním za překročení hranice 60 procent HDP u celkového zadlužení. Tu v současnosti porušuje značná část evropské sedmadvacítky, přičemž některé země hned několikanásobně. To je také důvod proč EU dosud tomuto kritériu nevěnovala takovou pozornost a situace se změnila až poté, co se silně zadlužené Řecko ocitlo na hranici bankrotu.

Brusel nicméně chystá potrestání i za další "hříchy", nikoliv jen za porušení rozpočtových pravidel. Pokutu ve výši 0,1 procenta HDP by měly zaplatit i země eurozóny, které budou rychle ztrácet konkurenceschopnost a nebudou nijak pracovat na jejím zvýšení. To je v současnosti případ všech zemí na jihu Evropy.

I v případě tohoto návrhu je ovšem nejasné jeho přijetí u členských států. Jejich postoj by měla osvětlit až neformální schůzka ministrů financí, která se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. ěji

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru