Češi mají z vládních úspor větší strach, než mívali na začátku krize

Čeští občané se v současnosti více obávají dopadů plánovaných úsporných opatření vlády, než se před rokem báli hospodářské krize. Minulý rok vyjádřilo 67 procent respondentů obavy ze ztráty zaměstnání, zvýšení cen či snížení životní úrovně v souvislosti s krizí, letos obavy připustilo 85 procent lidí. Vyplývá to z telefonického průzkumu, který provedla Provident Financial mezi 765 klienty.

Průzkum zjišťoval také změnu postoje lidí vůči zadlužování a splácení půjček. V tomto případě je výsledek podle Provident Financial mírně optimistický. Češi o půjčkách trochu více přemýšlejí a mají menší problémy je splácet. Důvodem je také zpřísnění podmínek pro poskytnutí půjčky u bank i nebankovních společností a oživení ekonomiky. Přes tři pětiny lidí uvedly, že nemají se splácením problém. Loni neměla problém se splácením úvěru nebo půjčky čtvrtina respondentů.

Zatímco v loňském roce byla pro 70 procent lidí nejdůležitějším faktorem při výběru půjčky rychlost, s jakou obdrží peníze, dnes je rychlost hlavním faktorem pro 56 procent respondentů.

Poměr lidí, kteří se při rozhodování o půjčce řídí výší splátek a přeplatku, se postupně zvyšuje. Ve srovnání s loňským rokem je to více než dvojnásobný růst. Letos 16 procent lidí považuje za důležitou výši splátek, pro téměř 18 procent lidí je hlavní výše přeplatku.

Největší strach panuje ze ztráty zaměstnání

V loňském roce průzkum zjišťoval obavy Čechů v souvislosti s panující ekonomickou krizí, letos položil stejnou otázku v době, kdy se ČR připravuje na úsporná opatření směřující ke snížení schodku státního rozpočtu. Nejvíce se lidé bojí ztráty zaměstnání (24,1 procenta) a zvýšení cen, zejména nájmů a potravin (23,9 procenta).

Na 15 procent dotázaných se obává snížení životní úrovně, které loni nahánělo strach pouhým šesti procentům respondentů. Objevily se také obavy ze zvýšení daní, poplatků v nemocnici či snížení důchodu.