Ministr financí zadluženého Řecka Jorgos Papakonstantinu striktně odmítl možnost, že by byly Atény nuceny restrukturalizovat své dluhy. Takový krok by podle něj vedl k rozpadu eurozóny.
Na dvoudenní návštěvě Londýna Papakonstantinu přesvědčoval investory, že řecká ekonomika po rok trvající krizi nabrala správný směr. "K restrukturalizaci dluhu nedojde. Kdyby k ní došlo, mělo by to dalekosáhlé důsledky pro celou eurozónu," řekl Papakonstantinu listu Financial Times a dodal, že postiženými zeměmi by byly zejména Irsko a Portugalsko.
"Pokud by Řecko přistoupilo k restrukturalizaci dluhu, proč by pak proboha někdo investoval do jiných periferních ekonomik? Byla by to zásadní rána jednotě měnové unie," myslí si Papakonstantinu.
Ministr financí našel podporu i u zástupců Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské unie a Evropské centrální banky (ECB). "Pokud by Řecko přestalo splácet své dluhy, nevydělal by na tom vůbec nikdo," nechal se slyšet jeden z vysokých zástupců MMF.
Mezinárodní delegace včera navštívila i Paříž a Frankfurt, aby tam posílila důvěru investorů v řeckou ekonomiku. Někteří ale varují, že má Řecko před sebou stále dlouhou cestu a bude muset přesvědčit trhy, že restrukturalizace dluhu nebude nutná.
"Mnoho investorů je přesvědčeno, že Řecko nebude schopno dostát všem svým závazkům. Atény budou muset snížit náklady a jedinou možností bude restrukturalizace půjček," myslí si hlavní ekonom UniCredit Bank Marco Annunziata.
V takovém případě by to znamenalo velké ztráty pro majitele řeckých dluhopisů, včetně bank ve Francii a Německu, i pro ECB, která podle odhadů drží řecké dluhopisy v hodnotě až 40 miliard eur, které nakoupila v rámci evropského záchranného programu.
Papakonstantinu se ale snaží obnovit důvěryhodnost Řecka. "Provedli jsme bezprecedentní konsolidaci veřejných financí. Platy ve veřejném sektoru spadly o 15 procent a provozní náklady o polovinu. Nedosahujeme sice plánovaných příjmů, ale to bychom měli napravit do konce roku," tvrdil Papakonstantinu.
Důkazem, že vláda ochotná k reformám dokáže zvrátit náladu na trhu, je Španělsko. Od červencových zátěžových testů evropských bank Madrid dokázal, že umí účinně řešit problémy ve finančním sektoru a na pracovním trhu.
Výnos desetiletých španělských dluhopisů se tak snížil ze 4,8 na 4,2 procenta, zatímco výnos řeckých obligací se stejnou splatností se pohybuje blízko rekordní hodnoty 11,5 procenta. Míra rizika je pro většinu investorů stále nepřijatelná.
Ve skupině zemí, které ohrožují stabilitu eurozóny, tak zůstává spolu s Řeckem již jen Portugalsko a Irsko. Španělsku se podařilo ze "slabé" skupiny vydělit navzdory tomu, že většinu bank, které neuspěly v zátěžových testech Evropské unie, tvořily španělské ústavy.
Na dobré cestě
Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu v Londýně tvrdil, že jeho země je z nejhoršího venku.
FOTO: BLOOMBERG
Další články FT otištění v HN www.ekonomika.ihned.cz/ft
