Obří americký koncern Boeing oznámil, že musí po dvou letech zastavit projekt vývoje nákladní vzducholodě Skyhook. Ty by měly sloužit na přepravu těžkých nákladů, když měly dokázat unést náklad o hmotnosti až 36 tun bez dotankování až do vzdálenosti 370 kilometrů. Informoval o tom list Financial Times Deutschland.
Boeing na projektu pracoval s kanadskou soukromou společností SkyHook International (SI), která vlastní patent na vzducholoď plněnou heliem JHL-40 (Jess Heavy Lifter). Boeing měl dokončit její vývoj a začít s výrobou.
"V projektu se nebude pokračovat, dokud neseženeme peníze", uvedl Ric Charron, šéf firmy SkyHook International. Dodal, že se zatím podařilo ze soukromých zdrojů získat jen 25 milionů dolarů (zhruba 485 milionů korun). V roce 2012 měl odstartovat první prototyp, nicméně nyní se start přesunul o dva roky později, ale není jisté, že to bude reálný termín.
Vzducholodě a životní prostředí
Náklady na výrobu prototypu měly být zhruba 220 milionů dolarů. Jak SkyHook tak Boeing však předpokládají, že by projekt mohl být úspěšně dokončen, pokud se podaří získat státní podporu ve výši 100 milionů dolarů.
Staronový dopravní prostředek měl být kombinací klasické vzducholodě s podporou vrtulníkových rotorů. Uplatnění pro nákladní vzducholodě mělo být hlavně na severu Kanady a na Aljašce.
Poslední pokus - krach
SkyHook je již druhým neúspěšným pokusem o návrat k vzducholodím za posledních 10 let. Naposledy se pokusila o výrobu vzducholodí v Evropě společnost CargoLifter v německém Wiesbadenu. Ta vznikla v roce 1996, o čtyři roky později dokonce vstoupila i na burzu s cílem zajistit si dostatek financí na dokončení vývoje několika typů vzducholodí a jejich výrobu.
Megalomanský plán vyrábět vzducholoď s nosností 160 tun a doletem až 10 000 km však skončil fiaskem - společnost o dva roky později zkrachovala. A to i přesto, že v červenci téhož roku podepsala s Boeingem dohodu o společném výzkumu koncepce budování "plavidel lehčích než vzduch".
Desetitisíce malých akcionářů tehdy investovalo do celého projektu kolem 300 milionů eur (zhruba 8,8 miliardy korun). Například tehdy připravovaná výroba typu vzducholodí CL-160 měla přepravovat náklad od 16 tun i mezi Evropou a Amerikou.
