Největší energetiky (včetně plynárenských a petrochemických firem a těžařů energetických surovin)

1. PKN Orlen (Polsko)
Tržby 2009 (mil. eur) 15 698
Meziroční změna -30,7 %
Zisk 2009 (mil. eur) 280

2. Mol (Maďarsko)
Tržby 2009 (mil. eur) 11 499
Meziroční změna -18,3 %
Zisk 2009 (mil. eur) 373

3. ČEZ (Česko)
Tržby 2009 (mil. eur) 7427
Meziroční změna 0,7 %
Zisk 2009 (mil. eur) 1961

4. Naftogaz (Ukrajina)
Tržby 2009 (mil. eur) 6892
Meziroční změna 4,2 %
Zisk 2009 (mil. eur) 208

5. PGE (Polsko)
Tržby 2009 (mil. eur) 4997
Meziroční změna -9,6 %
Zisk 2009 (mil. eur) 993

6. Pgnig (Polsko)
Tržby 2009 (mil. eur) 4458
Meziroční změna -15,1 %
Zisk 2009 (mil. eur) 281

7. RWE transgas (Česko)
Tržby 2009 (mil. eur) 3864
Meziroční změna -11,2 %
Zisk 2009 (mil. eur) 601

8. Energorynok (Ukrajina)
Tržby 2009 (mil. eur) 3840
Meziroční změna -27,6 %
Zisk 2009 (mil. eur) 10

9. Lotos (Polsko)
Tržby 2009 (mil. eur) 3310
Meziroční změna -28,7 %
Zisk 2009 (mil. eur) 215

10. Tauron (Polsko)
Tržby 2009 (mil. eur) 3152
Meziroční změna -11,1 %
Zisk 2009 (mil. eur) 208

Státem ovládaná firma ČEZ bývá označována za českého "národního šampiona". Během posledního roku ČEZ svou pozici ještě posílil. Ze své tradičně páté příčky na žebříčku TOP 500 největších firem střední a východní Evropy se vyšvihl na třetí místo - za polský PKN Orlen a maďarský MOL.

ČEZ je tak nyní největší českou firmou, největší elektroenergetickou společností regionu a stejně jako v předchozích letech také firmou s nejvyšší tržní kapitalizací z celé hodnocené pětistovky regionálních lídrů.

HN: Nakolik je pro ČEZ a pro vás osobně důležitá informace o tom, že se vaše firma stala regionální trojkou a je vůbec největší společností na českém trhu?

My jsme hrdí na to, že jsme největší českou firmou a hlavně na to, že máme ve středo- a východoevropském regionu vůbec nejvyšší tržní kapitalizaci.

HN: Potřebuje firma, jako je vaše, vědět, jak si stojí na regionálním trhu? Je velikost v porovnání s dalšími hráči důležitá?

Pro nás není důležité, jestli jsme velcí, ale je pro nás důležité vydělávat peníze našim akcionářům. Tím spíš, že naším největším akcionářem je český stát. Takže je pro nás důležité, že vyděláváme spoustu peněz státu, který z nich pak může financovat penzijní reformu, stavět silnice nebo pořizovat další důležité věci.

HN: Mají pro vás tedy žebříčky jako je TOP 500 vůbec nějaký smysl?

Nejsou pro nás zásadní, ČEZ by určitě nikdy neudělal nějakou akvizici jen proto, aby se posunul nahoru v nějakém žebříčku. Na druhou stranu v těchto přehledech jsou informace důležité pro odbornou i laickou veřejnost. Je dobré, aby veřejnost věděla, jak je která firma velká. V tom spatřuji hlavní význam těchto žebříčků. Informace z nich mají větší význam pro veřejnost, než pro firmu samotnou.

HN: ČEZ vždy prohlašoval, že se chce stát regionálním lídrem. Před vámi se na žebříčku TOP 500 drží petrochemické firmy PKN Orlen a MOL. Jsou také z energetického sektoru. Stali jste se vítězi v úzce vymezeném oboru elektroenergetiky. Stačí vám to?

Naše mise byla formulována pregnantně - stát se jedničkou ve výrobě a distribuci elektřiny na trhu střední a východní Evropy. V tom jedničkou jsme, cíl jsme splnili.

HN: ČEZ letos oznámil, že svou dosud expanzivní politiku přehodnocuje a nepočítá už s dalšími velkými akvizicemi v zahraničí. Více než pětiletá fáze růstu skončila definitivně?

Nechci říct přímo "skončila", ale je fakt, že nyní jsou pro nás důležitější věci, než rychlý růst. To je obvyklé, každá firma se vyvíjí v určitých cyklech. Nějaký čas rostou, pak přichází konsolidace a využití daných investic. Jde o naprosto přirozené fáze.

HN: V rozhodnutí o utlumení expanze hraje roli i příprava dostavby jaderné elektrárny Temelín. Jde o jednu z největších investic ve světové energetice. Promítne se to na vaší pozici na trhu?

Jaderná elektrárna má ze všech možných projektů nejdelší lhůtu, potřebnou na přípravu. Je to běh na dlouhou trať, samotná výstavba trvá přes pět let, minimálně stejně dlouhá je příprava dokumentace, takže dobu do dostavby musíme počítat na nějakých dvanáct let. Znamená to, že z krátkodobého hlediska nás tato investice zatíží vysokými výdaji, ale z dlouhodobého pohledu, tedy z horizontu těch víc než deseti let, posune ČEZ na kvalitativně vyšší úroveň a upevní naši pozici.

HN: Vztah k jaderné energetice v Evropě se mění, je to znát i v rozhodnutí o prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Pustí se po vašem vzoru do stavby nových reaktorů i další evropské státy?

Nemyslím, že v investici do jaderné elektrárny zůstaneme v regionu dlouho osamoceni, už dnes ve střední a východní Evropě většina zemí jaderné elektrárny provozuje. Do budoucna o stavbě nových jaderných reaktorů uvažuje kromě nás i Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko či Rumunsko.

HN: Kvůli krizi omezila svou expanzi většina evropských velkých firem. Experti na fúze a akvizice ale čekají, že se chuť k nákupům opět oživí. Platí to i pro ČEZ?

Expanze a chuť k nákupům je samozřejmě determinována i momentálními podmínkami na trhu. Kdyby se elektřina prodávala za 90 eur na megawatthodinu, možná bychom měli trochu jiné rozvojové plány, než jaké máme teď, kdy stojí megawatthodina 50 eur. Takže záleží i na vývoji trhu.

HN: Záleží na tom, jak rychle v Evropě odezní krize. Co čekáte vy?

Nejsem analytik a nemám křišťálovou kouli!

HN: Ale jste manažer třetí největší středoevropské firmy, jejíž další rozvoj - jak jste sám řekl - závisí i na vývoji trhu. Zajímá nás váš osobní názor. Jak se podle vás bude vyvíjet trh s energiemi?

V celé střední Evropě nyní ceny elektřiny stagnují nebo nepatrně rostou. Projevuje se postupné oživení poptávky po energii ve všech zemích, kde působíme. Dodejme, že většina z nich na tom byla během krize dost zle. Je otázka, zda to, co teď vidíme, je jen malý výkyv, nebo projev stabilnějšího oživení. Co se mě týče, já jsem mírným optimistou. Nesdílím názor, že má krize podobu dvojitého W a myslím si spíš, že jsme na počátku vzestupné fáze.

HN: Žebříček TOP 500 je tvořen podle výsledků hospodaření za rok 2009. Jak vy sám loňský rok hodnotíte?

Pro nás je rok 2009 rokem, v němž jsme dosáhli rekordních výsledků, přestože trh padal. Podařilo se nám to díky správné strategii, díky tomu, že jsme krizi jako jedni z mála předvídali včas a v roce 2008 jsme změnili strategii prodeje naší elektřiny. Do té doby se vyplácelo prodávat na poslední chvíli, protože pak byly nejvyšší ceny. My jsme odhadli včas, že krize přichází, prodali jsme elektřinu dopředu s větším předstihem, než se normálně prodává, a vydělali jsme díky tomu našim akcionářům desítky miliard korun. I proto jsme dosáhli rekordu v hospodaření.

HN: Co letošní rok? Čím je pro ČEZ charakteristický - kromě toho, že jste oznámili pozastavení své zahraniční expanze?

Určitě je letošní rok rokem hledání úspor a zvyšování efektivity. Když nemůžete růst prostřednictvím rostoucí ceny svého produktu, ani nemůžete růst díky zvyšování výroby - a to my nemůžeme, protože kapacita našich elektráren je využita na maximum - pak musíte snižovat náklady. A pak je tu další specifikum letošního roku, a to je masivní nástup obnovitelných zdrojů energie. Podpora solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů do budoucna energetiku určitě výrazně ovlivní.

HN: ČEZ sám letos hodně investuje do obnovitelných zdrojů, kupujete velké solární elektrárny. Přitom často opakujete, že boom solární energetiky je nežádoucí, systém podpory špatný a ekonomice to způsobí problém. Jak vašemu postoji rozumět?

To je velmi jednoduché. ČEZ od počátku upozorňoval, že solární energetika je problém, vždycky jsme byli proti ní. Říkali jsme: "Zastavme solární šílenství, je to nesmysl." Jenomže když už někdo pro svůj projekt vyjme půdu ze zemědělského fondu, získá územní rozhodnutí, stavební povolení, smlouvu o připojení, pak je jasné, že jeho elektrárna stejně vznikne. A v tom případě je lepší, když zisky z jejího provozu budou končit u českého státu, a to třeba i prostřednictvím firmy ČEZ, než aby končily v zahraničí u nějakého německého či britského investičního fondu. Kdybychom ty investice nerealizovali my, připravené projekty stejně koupí někdo jiný.