Na mapě i v pražském územním plánu je to nepatrná změna. Jenže v reálu vyvolává obavy více než tisícovky obyvatel lokality Červený Vrch. O čem je řeč? O pokračování metra A z Dejvické do Motola, které má podle poslední varianty vést přímo pod pěti čtrnáctipatrovými činžáky.

Trasa se výškovým domům zpočátku vyhýbala. Jenže koncem loňského roku obyvatelé zjistili, že se v tichosti posunula přímo pod jejich domy.

"Sledujeme úřední vývěsky a všechny dokumenty, ale nikde nebylo uvedeno, že se nás nějaká změna týká," říká jeden z obyvatel domů a předseda Občanského sdružení Červený Vrch Zdeněk Stehlík.

Nemohli včas protestovat

Územní řízení o změně projektu sice proběhlo a bylo vyvěšeno i s uvedením údajně dotčených pozemků. "Jenže naše pozemky vůbec nebyly vyjmenovány," říká Stehlík. Sdružení tak promeškalo termín, do kterého se mohlo přihlásit a stát se účastníkem územního řízení a legitimně protestovat.

Vedoucí investičního odboru Dopravního podniku Lukáš Kruml argumentuje tím, že jde o podzemní stavbu – a je tak hluboko, že se pozemků nad ní vlastně netýká. A tak čísla jejich pozemků na úřední desce nemusela být uvedena. Ale v podrobnějších dokumentech již byla.

"I když vaše pozemky nebyly jmenovány na vývěsce, mohli jste se na tyto dokumenty podívat a každý občan by to udělal," uvedl Kruml ve čtvrtek na dopravním výboru pražského magistrátu, na němž se obě strany sešly.

Nechceme být další propadlou Blankou!

Obavy místních ovšem mají svůj důvod. A není jím jen trojí propad nedalekého tunelu Blanka, který staví Metrostav – tedy stejná firma, jež razí i pokračování metra A.

Pod Červeným Vrchem se totiž nachází geologicky nestabilní podloží, navíc je území poddolováno, protože se zde – jak název lokality napovídá – v minulosti těžila železná ruda.

Připravovaná trasa metra A v okolí Červeného Vrchu po změně (vlevo) a před změnou

  
   Zdroj: OS Červený Vrch

A možné problémy potvrzuje i posudek Klocknerova ústavu ČVUT, který si sdružení nechalo udělat. Ústav došel k tomu, že může dojít k deformacím – tedy poklesu půdy – o 50 až 80 milimetrů. A to by mohlo způsobit domům na povrchu značné problémy.

Kruml ale označuje obavy za přehnané. "Ta stará hornická díla jsou do hloubky 15 metrů, my budeme v hladině mínus 25 až mínus 30 metrů," říká s tím, že se bude razit speciálním štítem, kde by deformace měly být několik málo milimetrů. A argumentuje tím, že při dosavadní výstavbě 60 kilometrů tunelů metra v Praze nic nestalo. "To u Blanky tvrdili taky," říká k tomu lakonicky Stehlík.

Podrobněji a podrobněji

Posunutí má podle projektantů z Metroprojektu jednoduchý důvod: Zjistili totiž, že v místě je obří kanalizační stoka o průměru tři metry, která byla vybudována, když se chystala stavba sídlišť podél Evropské třídy. A tunel metra byl tak blízko pod ní, že by pravděpodobně nevydržela.

Jak je ale vůbec možné, že si projektanti dřív nevšimli toho, že v uvedeném místě vede kanalizační stoka z poloviny minulého století? Podle nich na tom není nic divného. Prvotní dokumentaci pro změnu územního plánu totiž zpracovával magistrát, který nešel do podrobných plánů.

"Každý projekt se rozpracovává ve stupních projektové dokumentace. A každý další stupeň je podrobnější a vychází z podrobnějších podkladů," vysvětluje ředitel Metroprojektu David Krása. "Předělat kanalizaci by bylo mnohem složitější, než posunout projekt metra. Z hlediska projektanta je bezproblémová možnost se této přeložce vyhnout," dodává.

Plán? Pro tunely není závazný

A místní se až dodatečně dozvěděli ještě jednu věc: Že územní plány neplatí ve všech případech. Zatímco zakreslení stanic metra je pro projektanty závazné a nesmí se měnit bez změny územního rozhodnutí, samotné tunely jsou pouze tzv. "směrné". A to prý právě proto, aby se dalo reagovat na objevené problémy pod zemí.

"To není změna projektu, to je jen vývoj podrobnějšího stupně projektové dokumentace," vysvětluje David Krása. Ke změnám proto podle něj není žádný důvod – a stavba již má i všechna potřebná povolení.

Lidé přitom už moc šancí nemají. Všechny jejich námitky totiž úřady zamítly a v červnu se již začalo s ražbou tunelu v oblasti Vypichu. Zhruba za rok by se razicí stroje měly dostat pod Červený Vrch. Stehlík je ale optimista.

"Před měsícem, když už se razilo, byla změna územního rozhodnutí a změnila se ještě poloha stanice Veleslavín. Proč by to nemohlo jít i u nás," říká Stehlík, i když nevylučuje i to, že změnu trasy napadne sdružení soudně. "Je to nejzazší rozhodnutí, protože jsme vyčerpali všechny správní možnosti. Nyní ještě čekáme na stanovisko ombudsmana, který se naším případem zabývá," dodává.

Pražské metro v roce 2025 (pro zvětšení klikněte na obrázek)

Autor: Tomáš Rejdal (metroweb.cz)

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru