Uplynulý týden byl poznamenán svátky, které ubraly trhům na aktivitě, která byla i tak dost nízká – v pondělí zavřel americké burzy Svátek práce a konec týdne patří židovskému novému roku. Evropa proto v pondělí následovala pozitivní sentiment z pátku na základě dobrých dat z amerického trhu práce.

Celkově se neočekávaly žádné velké události a důležitá data a navíc výsledková sezóna již skončila, proto na povrch vyplouvaly spíše věci obecnějšího charakteru, které v omezené míře ovlivňovaly chování trhů.

V úterý se objevily pochybnosti o zdraví evropského bankovního systému s přihlédnutím k chystaným opatřením Basel III, která by měla být známa tuto neděli. Wall Street Journal zpochybnil výsledky evropských zátěžových testů s tím, že podhodnotily rizika plynoucí z některých státních dluhopisů držených v portfoliích bank.

Debata pokračovala i v dalších dnech a zaměřila se na německé finanční ústavy. Objevily se odhady, že budou muset navýšit v budoucnu kapitál o 105 mld. euro, aby splnily podmínky kapitálové přiměřenosti. Deutsche Bank neváhala a začala jako první – rozhodla se navýšit kapitál o 9 mld. euro a nečekat na horší podmínky, až se přidají ostatní.

Celkově ale akcie nereagovaly nijak výrazně a postupně se vracely na původní hodnoty na základě přesvědčení, že na přizpůsobení se novým pravidlům bude dostatek času.

Skepse na trzích potrvá až do amerických voleb

K úternímu negativnímu sentimentu přispěl i údaj o německých průmyslových objednávkách, jejichž počet nečekaně klesl o 2,2%. Zklamání ale nevydrželo dlouho, protože investoři si uvědomili, že porovnávají s impozantním růstem v 2.čtvrtletí. Německá ekonomika určitě přibrzdí, ale neočekává se zařazení zpátečky.

Trhy pokračují v pohybech v úzkém rozpětí, protože negativní zprávy, které se objevují, jsou již oceněny a na optimismus je příliš brzy. Názory jsou i takové, že přešlapování bude pokračovat do amerických listopadových voleb.

Čtvrteční data ukázala spíše na optimističtější varianty dalšího vývoje, když nastal nečekaný pokles nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, ale pochybnosti zůstávají. Kvůli pondělnímu svátku některé státy údaje nedodaly a americký úřad práce je tedy pouze odhadl.

Už zase Řecko

Na pořad dne přišla i situace v problémových zemích eurozóny. Portugalsku se podařilo umístit emisi dluhopisů v objemu 1,04 mld. euro a vyslalo poměrně pozitivní signál. Irská vláda oznámila svůj záměr začít se postupně stahovat z problémové Anglo-Irish Bank.

Naopak Národní banka Řecka oznámila, že musí navýšit kapitál o 2,8 mld. euro, aby mohla čelit dluhové krizi. Přijatá opatření zahrnují i prodej podílu v ziskové turecké pobočce. Akcie zareagovala prudkým poklesem. Norsko prohlásilo, že postupně kupuje do svého fondu zabezpečení dluhopisy výše zmíněných rizikových zemí – se svými 450 mld. dolarů se jedná o znatelnou tržní sílu.

V korporátní sféře se nic výrazného nedělo. Za pozornost určitě stálo jmenování vyhozeného šéfa HP Hurda předsedou představenstva firmy Oracle. Hewlett-Packard se samozřejmě brání žalobou. Akcie Adobe Systems vyskočily ve čtvrtek o více jak 12% po oznámení společnosti Apple, že více otevře platformy iPhone a iPad pro aplikace třetích stran.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru