Kolik stojí úvěry v Evropě

Bankéři obracejí. Zatímco dosud se u spotřebitelských úvěrů avizovali spíš zdražování a "vymlouvali se" na vysoké riziko nesplácení, dnes začínají pomalu mluvit o tom, že by ceny mohly v brzké budoucnosti začít tát.

Chystané zlevňování v segmentu půjček HN potvrdilo hned několik českých bank. "Následující rok by měl být v porovnání s minulým rokem příznivější. V předchozím období totiž došlo k poklesu na trhu spotřebního financování," řekla například tisková mluvčí ČSOB Pavla Hávová.

Na trhu se bude snažit prosadit i UniCredit Bank, která se dosud soustředila spíše na bonitnější klienty. "Jako hráč, který v nich bude takzvaně nově příchozí na trh, se budeme snažit přilákat klienty cenou, to je bez diskuse. Na druhou stranu v sazbě musíme vyjádřit rizikovost produktu a klientů," řekl v rozhovoru pro HN ředitel UniCredit Bank Jiří Kunert. Na podzim chystá několik slevových akcí u spotřebitelských úvěrů i Raiffeisenbank.

To potvrzuje i členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová. "Aktuálně se banky obávají i dopadů restriktivních opatření na budoucí příjmovou situaci domácností," říká s poukazem, že do cen se promítají i chystané vládní škrty.

Z hlediska srovnání se světem jsou půjčky v Česku výrazně dražší než ve většině ostatních evropských zemí. Například Němci, Francouzi nebo Španělé zaplatí každoročně celkově kolem sedmi procent. A to i přesto, že jejich roční inflace se obdobně jako v Česku pohybuje pod dvěma procenty. Španělsko se navíc potýká s dvakrát vyšší mírou nezaměstnanosti než Česko. 

Lichvářům na dohled?

Úvěrování u bank je celkově zatím stále levnější než u nebankovního sektoru, ale některé úvěrové společnosti už cenami s bankami mohou soutěžit.

Náklady na úvěry u bank totiž vlivem krize v posledních dvou letech značně rostly. Od pádu Lehman Brothers v roce 2008 se RPSN (roční procentuální sazba nákladů) zvýšila téměř o 1,5 procentního bodu a v červenci letošního roku se vyšplhala až na úroveň 15,74 procenta.

Vysoké úroky na úvěrech vyvolávají diskuse i mezi politiky. V dubnu loňského roku například lidovci se sociálními demokraty navrhovali bojovat proti lichvě stanovením stropu pro úroky. Podle tehdejšího návrhu poslance Pavla Severy by úrok nesměl přesáhnout sedminásobek lombardní sazby, což je dnes 12,25 procenta. Průměrná úroková sazba půjček přitom podle ČNB v červenci činila 14,44 procenta. 

"Sazby se odvíjejí od ceny peněz na trhu a rizika. Dnešní nastavení maximálně reflektuje adekvátní podmínky produktu a tržního postavení," říká Kristýna Havligerová z tiskového centra České spořitelny, která klientům přes e-banking nabízí půjčky s RPSN až 20,05 procenta. 

ČNB jen do počtu

Úročení spotřebitelských úvěrů během krize přestalo reagovat na centrální banku, která od září 2008 postupně snížila základní sazbu z 3,5 na 0,75 procenta.

"Tržní sazby se odvíjejí hlavně od mezibankovních sazeb, které nijak zvlášť neklesají. Hlavním důvodem vyšších sazeb je zvýšená riziková marže bank," vysvětluje mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Banky si vysokými sazbami budují bezpečnostní finanční polštář, který využijí na hrazení nákladů s nesplácenými úvěry.

Analytik bankovního sektoru Milan Lávička ze společnosti Atlantik FT soudí, že na vině ale může být i nedostatečná konkurence na méně rozvinutém trhu. "Banky nemají velkou chuť pouštět se do úvěrování rizikovějších klientů, kteří si spotřebitelské úvěry sjednávají. Sektor spotřebitelských půjček pro ně není prioritou, a tak drží ceny vysoko. Proč by to nedělaly, když jim to trh dovolí," konstatuje analytik. 

Podle Denisy Salátkové z Poštovní spořitelny může mít na sazby vliv i nový zákon o spotřebitelských úvěrech účinný od ledna, který ukládá poskytovatelům řadu nových povinností. "Předpokládáme, že objem nesplácených úvěrů domácností nadále poroste a bude kulminovat nejdříve v příštím roce. Nesplácené úvěry u domácností obecně kopírují vývoj nezaměstnanosti s několikaměsíčním zpožděním," dodává Kofroň.