Krize eurozóny se vrací: Dolů ji kromě Řecka táhnou Irsko a Portugalsko

Eurozóna se opět pomalu dostává do problémů, kam ji nedávno zatáhla krize v předluženém Řecku.

Nedůvěra investorů se podle deníku Financial Times odrazila i na finančních trzích při prodeji dluhopisů nejohroženějších států. Výnosy irských a portugalských dluhopisů stouply na nová maxima a propadá se i kurz evropské jednotné měny.

Neklid rozpoutala úterní zpráva deníku Wall Street Journal, že nedávné zátěžové testy evropských bank byly v podstatě podvodem. Finanční ústavy záměrně neuvedly celý objem dluhopisů rizikových zemí, které drží.

V případě francouzských bank to například u španělských dluhopisů bylo 6,6 miliardy eur (zhruba 165 miliard Kč) proti skutečným 34,7 miliardy eur (867,5 miliardy korun).

Ke zhoršení situace na trzích přispěla také informace, že portugalské banky nejsou schopny na trhu získat dostatečný kapitál a od Evropské centrální banky si půjčily rekordní částku.

Výnosy desetiletých dluhopisů Portugalska, o němž se již před několika měsíci hovořilo jako o možném nástupci Řecka, vzrostly na nový rekord a rozdíl ve srovnání s německými dluhopisy činí 355 bazických bodů. To výrazně prodražuje financování nemalého státního dluhu.

Problémy pronásledují i Irsko, které nadále bojuje s krizí ve finančním sektoru. Znárodněná banka Anglo Irish Bank oznámila, že bude potřebovat finanční injekci ve výši 25 miliard eur (zhruba 625 miliard korun), což odpovídá zhruba 19 procentům irského HDP. Podle ratingové agentury Standard & Poor's ovšem celková částka může dosáhnout až 35 miliard eur (875 miliard korun).

Rekord tak zlomil i výnos irských desetiletých dluhopisů, jehož rozdíl se ve srovnání s německými dluhopisy dostal až na 372 bazických bodů. Rostou ovšem i výnosy řeckých a španělských dluhopisů. Podobná situace je nepříjemná především svým načasováním. Právě tento měsíc se totiž některé evropské země chystají na trh pustit rekordní počet dluhopisů, aby vůbec zvládly financovat své dluhy.

Na finančních trzích se příliš nedaří ani evropské jednotné měně. Euro se dostalo až na devítileté minimum k japonskému jenu. Švýcarský frank dokonce prolomil historické maximum k euru. K dolaru se euro propadlo za poslední týden z úrovní kolem 1,2900 USD/EUR až pod 1,2700 USD/EUR, kde se evropská jednotná měna nacházela na začátku středečního obchodování. Kolem 11:00 tuto hranici prolomilo a obchodovalo se za 1,2667.

Akcie National Bank of Greece spadly o deset procent

Management uvedl, že banka nabídne investorům nové akcie a prodá konvertibilní dluhopisy. Část prostředků jí má zajistit i plánovaný prodej menšinového podílu v turecké součásti Finansbank. NBG si ale v turecké bance hodlá ponechat alespoň 75procentní podíl.

Řecká socialistická vláda, která nyní zápasí s hlubokou finanční krizí, oznámení banky označila za "mimořádně příznivé". Vedení banky uvedlo, že v dohledné době nepočítá s žádnými akvizicemi. Management rovněž doufá, že Řecko nebude nuceno vyhlásit státní bankrot.

Akcie banky ve středu dopoledne výrazně oslabují. Kolem 10:00 se jejich kurz pohyboval kolem 9,27 eura, což byl proti úternímu závěru propad zhruba o deset procent. Propadům se ale nevyhnuly ani akcie dalších řeckých bank. Jako celek ztrácely více než pět procent. Podle analytiků ale hraje roli i to, že upisovací cena nových akcií byla stanovena pouze na 5,2 eura.

Helénská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesala, než se čekalo

Řecká ekonomika se ve druhém čtvrtletí meziročně propadla o 3,7 procenta. Oznámil to ve středu tamní statistický úřad. Opravil tak svůj rychlý odhad z minulého měsíce, podle kterého ekonomika klesla o 3,5 procenta. V prvním čtvrtletí činil pokles 2,3 procenta.

Na řecké hospodářství mají negativní dopad úsporná opatření, k nimž se Řecko zavázalo výměnou za mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč). Úvěr by měl Řecku pomoci vyřešit dluhovou krizi, do které se země dostala.

Úřad rovněž opravil tempo mezičtvrtletního poklesu řecké ekonomiky na 1,8 procenta z původně ohlášených 1,5 procenta. Podíl řecké ekonomiky na celkovém hrubém domácí produktu eurozóny činí zhruba 2,5 procenta, napsala agentura Reuters.