Andrew Bosomworth, jeden z manažerů Pacific Investment Management, největšího dluhopisového fondu na světě, uvedl, že Řecko stále čelí velkému riziku bankrotu po vypršení evropské pomoci za 3 roky. Důvodem je insolvence země. Informovala o tom agentura Bloomberg. I podle nejlepšího scénáře by poměr státního dluhu k HDP vzrostl na 150 procent. Na financování si bude muset Řecko od investorů půjčit alespoň 82 miliard eur.

Vzhledem k vysoké požadované výnosnosti budou úrokové náklady obrovské, což může být pro státní finance kritické.

Dodatečný výnos oproti desetiletým německým vládním dluhopisům dosahuje nyní u řeckých dluhopisů 902 bazických bodů, na konci června to bylo 785 bazických bodů. U španělských dluhopisů dosahuje 173 bazických bodů, v případě Portugalska se jedná o 331 a v případě Irska o 340 bazických bodů.

Řecký rozpočtový deficit minulý rok dosáhl 13,6  procent HDP, zadlužení 115,1 procent HDP. Tento rok podle Evropské komise dluh vzroste na 124,9 procent HDP.

FT: Evropská dluhová krize vstupuje do kritické fáze

Evropská dluhová krize vstupuje do kritické fáze, protože členské státy EU se v následujících dnech chystají zahrnout finanční trh vlastními dluhopisy. Informoval o tom v pondělí deník Financial Times. Analytici varují, že některým zemím se nemusí podařit vybrat žádanou částku a mohou se tak ocitnout ve velkých problémech.

Země eurozóny chtějí v září na trzích nabídnout dluhopisy za celkem 80 miliard eur (zhruba dva biliony korun), zatímco v srpnu to bylo jen 43 miliard eur (asi jeden bilion korun).

Jednu z nejvyšších částek si od investorů hodlají půjčit Španělé, o nichž se několikrát hovořilo jako o dalších možných kandidátech na kolaps veřejných financí, který postihl Řecko. Madrid chce na trhu vybrat celkem sedm miliard eur (zhruba 175 miliard korun), v srpnu to bylo 3,5 miliardy eur (zhruba 87,5 miliardy korun).

"Směřujeme ke kritické fázi a šance, že některá z vlád selže při získávání peněz na trhu, roste," řekl FT Padhraic Garvey z finanční skupiny ING. Podle něj rizika panují především v případě Španělska, Portugalska a Irska. "Stále nevidím ochotu investorů nakupovat dluhopisy na periferii," dodal Garvey.

Vystoupení Řecka z eurozóny by bylo podle ECB nejhorším řešením

Kdyby se Řecko rozhodlo vystoupit z eurozóny a přijmout za měnu opět drachmu, bylo by to nejhorší možné řešení jeho situace. Uvedl to prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet o víkendu na setkání politických a ekonomických lídrů v Itálii.

"Vytvořili jsme euro, aby vznikl jednotný trh kvůli prosperitě a stabilitě v Evropě. Vlády států by se měly starat o svou národní schopnost konkurovat v rámci eurozóny," dodal.

Evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia dodal, že se Řecko vypořádává dobře s přísnými úspornými opatřeními, která po něm žádali ostatní členové eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Almunia dodal, že Řecko podle informací komise zavádí opatření adekvátně. Ocenil i plány země restrukturalizovat bankovní systém.

Řecko muselo kvůli kritickému zadlužení požádat MMF a eurozónu o pomoc. Nyní dostává záchranné úvěry z tříletého balíku pomoci za 110 miliard eur.

Někteří experti ale postoj představitelů eurozóny nesdílejí. Profesor ekonomie Mnichovské univerzity Ludvíka Maxmiliána Hans-Werner Sinn označil potíže Řecka za dlouhodobé. Podle něj by byl řecký návrat k drachmě, byť bezprecedentní a s komplikovanou procedurou, nejméně špatným řešením.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru