Nadměrně zadlužené země by měly být dohnány k bankrotu, a ne zachraňovány. Uvedla to ve čtvrtečním vydání listu The Wall Street Journal slovenská premiérka Iveta Radičová.

Dodala, že záchranný fond eurozóny založený v letošním roce na pomoc zemím s finančními problémy pravděpodobně více problémů způsobí, než vyřeší.

Slovensko se letos jako jediný stát eurozóny odmítlo podílet na půjče zadluženému Řecku v celkové hodnotě 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Bratislava měla původně Aténám půjčit 817,85 milionu eur, slovenský parlament však tento krok minulý měsíc neschválil. Souhlasil nicméně s tím, že se země zapojí do záchranného fondu eurozóny.

Radičová podle listu vyzvala ke změnám v institucích Evropské unie, jež by zabránily podobným krizí, jako nastala v Řecku. Eurozóna podle ní rovněž potřebuje vytvořit řádný bankrotový proces pro země, které nejsou schopny splácet své dluhy.

Slovensko je nejchudším členem eurozóny a slovenským politikům se nezdálo spravedlivé, aby jejich země přispívala bohatším zemím, které své dluhy nezvládají.

List označil za "neobvykle hrubý" výrok eurokomisaře Olliho Rehna, který po rozhodnutí slovenského parlamentu prohlásil, že "může jen litovat tohoto porušení solidarity v eurozóně".

Radičová později před setkáním s německou kancléřkou Merkelovou vyzvala Rehna, aby se omluvil. Podle Radičové není možné, aby nevolený "administrátor" kritizoval politické rozhodnutí země.

Wall Street Journal také s odkazem na analytiky připomíná, že Slovensko jako chudší a méně integrovaná země eurozóny prosazuje tvrdší postup vůči Řecku, protože jeho banky na rozdíl od německých a francouzských nejsou v Řecku (ani jinde v zahraničí) výrazně finančně angažovány. Francouzské a německé banky přitom drží v řeckých dluhopisech miliardy eur.