Šéfům šumavského parku by mohli závidět i manažeři lecjaké soukromé firmy. Když jde totiž o školení a vzdělávání, státní organizace neváhá utrácet statisíce. Jen za poslední dva roky si vedení národního parku objednalo školení na "manažerské dovednosti" a "koučink" za víc než 860 tisíc.

A tahle částka zarazila i kontrolory z ministerstva financí, kteří nedávno zkoumali miliardové hospodaření parku.

Ve své - zatím neveřejné - závěrečné zprávě, z níž HN čerpaly informace, se sice vyjadřují diplomaticky, ale celkem jasně: Máme podezření, že jde o plýtvání penězi. Není totiž jasné, jestli zaměstnanci parku skutečně taková školení potřebovali.

22 tisíc. A není jasné proč

Ředitel národního parku František Krejčí si školení svých lidí objednal u karlovarského psychologa Miloslava Hrubého, který nabízí vylepšování podnikatelských a manažerských dovedností. Smlouvu s ním ředitel podepsal koncem roku 2008 a hned si u něj objednal služby za 156 tisíc. Loni už to bylo 707 tisíc, tedy přepočteno skoro 60 tisíc měsíčně.

"Odkud máte ty informace? Vždyť ještě mají být tajné," diví se nejdřív Krejčí. "Ano, tyhle služby jsem si objednal. Ale jsou to úplně běžné služby v rámci péče o lidské zdroje," vysvětluje později.

Kontrolorům z ministerstva financí, kteří na jaře přišli do národního parku kvůli zkoumání dotačních toků, se ale takové utrácení zrovna nezdálo. Navíc když k některým školením nenašli záznamy, kdo a proč vůbec školením prošel.

Například u jednoho školení, za něž park zaplatil 22 tisíc, nebylo možné zjistit, kdo se ho zúčastnil. A protože na závěr třídenní akce nedostali absolventi ani žádný certifikát, nezjistili kontroloři, jaké dovednosti si tehdy vlastně účastníci osvojili.

"Není možno zcela přesně posoudit oprávněnost čerpání prostředků státního rozpočtu," shrnuli kontroloři. A také připomněli, co říká zákon: Příspěvkové organizace musí hospodařit šetrně a utrácet jen za to, co je nezbytně nutné.

Podle ředitele Krejčího potřebují zaměstnanci šumavského parku hlavně školení, jak jednat s lidmi. Proto na kurzy chodili všichni vedoucí. "Mívají problémy v komunikaci s veřejností - třeba se starosty. Nemáme personální odbor, který by se o tohle staral, tak jsme si najali externí služby," říká Krejčí.

Co se naučili? Nikdo neví

S psychologem Hrubým se Krejčí poznal, když působil ve Státním fondu životního prostředí, pro který Hrubého firma také pracovala. "Je to jeden z nejkvalitnějších odborníků u nás," tvrdí ředitel.

Není ale zcela zřejmé, jak vlastně školení zaměstnanců vypadala a co konkrétně se šumavští ochranáři naučili. Ředitel Krejčí jen neurčitě mluví o seminářích a několika trénincích, kdy si manažeři zkoušeli situace, v nichž se mohou v práci ocitnout. Podobný pocit, tedy že ne všechna školení byla nutná, měli i ministerští kontroloři. "Vzhledem k tomu, že rozsah služeb od této firmy není malý, je použití těchto veřejných prostředků z hlediska hospodárnosti diskutabilní," shrnuli.

"Že z národního parku utíkají peníze, to říkám už dlouho," říká senátor Tomáš Jirsa, který hospodaření na Šumavě dlouho kritizuje. Ředitel Krejčí si ale své kroky hájí. "Kontroloři jsou v tomhle hrozně konzervativní," namítá.

Na druhou stranu, celkově skončila kontrola pro park výborně. Už před volbami totiž část politiků - jako například znovu kandidující Miloš Zeman - upozorňovali, že na boj s kůrovcem se na Šumavě zbytečně vydávají stamiliony. A bez výsledku, protože kalamitu se nedaří zastavit. Ministerský audit ale zjistil, že z jeden a půlmiliardového rozpočtu parku jde přímo na potírání kůrovce jen 55 milionů.