Prakticky každého vydělávajícího Čecha čeká příští rok nová daň. Stokoruna měsíčně na povodně. A k tomu omluva od premiéra.

V rozhovoru pro páteční HN totiž premiér a předseda ODS Petr Nečas řekl, že je nakonec ochoten souhlasit s návrhem, o který se celý týden hádá se svým ministrem financí, prvním místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem - návrhem na snížení slevy na dani z příjmu fyzických osob o sto korun. Stát by měl tímto způsobem vybrat až čtyři a půl miliardy, ze kterých by zaplatil škody po povodních.

Podle Kalouska se na této dani dohodli lídři koalice včetně Nečase začátkem srpna. Minulou neděli ale premiér prohlásil, že povodňovou daň nechce. ODS totiž před volbami slíbila, že nebude přímé daně zvyšovat. Následovala přestřelka se šéfem státních financí, padala dokonce ostrá slova o "porušování dohod, které nelze trpět".

Kalousek tvrdil, že na koaliční schůzce Nečas s daní souhlasil. To odsouhlasil i předseda Věcí veřejných a ministr vnitra Radek John. Lídr ODS ale oponoval: prý o dani mluvil jen jako o možnosti, o níž je ještě třeba diskutovat.

Po několika dnech dohadů Nečas nicméně ustupuje. Ale jen na půl. Povodňová daň v Kalouskově návrhu rozpočtu zůstane, ovšem pouze na jeden rok.

Z časových důvodů navíc už prakticky nelze povodňovou daň z návrhu rozpočtu vyjmout. Tím argumentoval hlavně Kalousek. "Rozpočet musím odevzdat do 31. srpna. Případné legislativní změny s tím související musely být připraveny do 20. srpna. Takže jestliže chce někdo 22. srpna (den, kdy Nečas daň odmítl - pozn. red.) provádět nějaké změny, musí pochopit, že je to jaksi pozdě," řekl Kalousek. I Nečas časovou tíseň uznal.

Celý spor každopádně ukázal, že vztahy mezi premiérem a nejmocnějším ministrem kabinetu nejsou zrovna idylické. Kalousek už dříve uvedl, že ho s Nečasem nepojí "lidská chemie" jako s minulým premiérem Mirkem Topolánkem.

Nečas ke všemu v rozhovoru s HN naznačil, že bude do budoucna raději dělat ze schůzek s Kalouskem písemné zápisy:

HN: Vypadá to, že největší problém máte s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Přete se o povodňovou daň. Už víte, jestli bude, nebo nebude?

Jsem přesvědčený, že o té věci máme jednat, říkal jsem to od začátku. Nelíbí se mi myšlenka, že bychom měli trvale zvyšovat přímé daně, byť pod záminkou vytváření protipovodňové rezervy. Prostor pro zvyšování přímých daní je v podstatě nulový.

HN: Podle Kalouska jste se ale dohodli, že daně zvednete...

Miroslav Kalousek stál 75 centimetrů ode mě na tiskové konferenci, kde jsem asi čtyřikrát řekl, že teprve otevíráme diskusi, že pokud dospějeme k nějakým závěrům, tak jednou z možností je, že to budeme dělat tímhle způsobem. Nikdo to nezpochybňoval. Čili toto je snaha posunout interpretaci. Já se mohu dohadovat, zda je to jen nedorozumění, nebo jestli je to snaha debatu z politických důvodů posunout někam jinam. Ale připadá mi zbytečné z toho dělat konflikt.

Východiskem může být, že se z takových jednání příště pořídí jednoduchý zápis, který bude parafován účastníky. Jsem dokonce natolik úřednický typ, že bych to preferoval.

HN: Takže bude povodňová daň, nebo nebude?

Já jsem připravený hájit nepopulární škrty. Tady neuhýbám ani o milimetr. Ale vidět reformní politiku v tom, že budeme zvyšovat přímé daně a ještě se budeme schovávat za povodně, tak to mi nepřijde zrovna poctivé vůči veřejnosti. Dovedu si představit, že to s hlubokou pokorou a omluvou veřejnosti uděláme maximálně jednorázově na příští rok. Ale na trvalé zvýšení přímých daní nepřistoupím.

HN: Proč si s Miroslavem Kalouskem tak nerozumíte?

Já to vidím jako standardní provozní problémy. Vláda si nějakým způsobem sedá a vykolíkovávají se koridory komunikace. I Miroslav Kalousek si musí zvyknout, že má jiného premiéra, než na kterého byl zvyklý, a na kterého se třeba mohl těšit. Nazval bych to dětskými nemocemi této koalice, procházíme takovými koaličními spalničkami. Ale to ještě neznamená, že koalice je vážně ochořelá, nebo dokonce smrtelně nemocná.

HN: Jaký lék na ty spalničky budete mít? Všechno, o čem se teď budete s Miroslavem Kalouskem bavit, bude muset být na papíře?

Myslím, že nakonec dospějeme ke stupni důvěry, který to nebude vyžadovat. Ale na určitou přechodnou dobu zaznamenat závěry z nějakého jednání jejich stručným formulováním, které se budou parafovat, to nemusí být žádná ostuda.