Schválení změn v zákoníku práce a vládních úsporných opatření podle Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) způsobí, že Česko bude zemí s nejhorším postavením zaměstnanců v rámci EU. Na úterní tiskové konferenci to uvedl vedoucí právního oddělení odborů Vít Samek. Odborům vadí například řetězení smluv na dobu určitou, zavedení pružnějších kont pracovní doby a zdvojnásobení doby, po kterou je možné pracovat na dohodu o provedení práce. "Podle analýzy Evropské komise se ukazuje, že flexibilita pracovního trhu je u nás z pohledu Evropy nadprůměrná, ale z pohledu jistoty jsme podprůměrní. Pokud by došlo k chystaným změnám, budeme zemí s nejhorším postavením zaměstnanců," uvedl Samek.

ČMKOS rovněž kritizovala vládu za dosavadní průběh legislativního procesu. Návrhy podle předsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila vláda s odbory neprojednává, ale pouze dává na vědomí a to je považováno za projednání. "ČMKOS chce upozornit na to, že vláda rozpočtové odpovědnosti se nechová odpovědně, jak hlásá," uvedl Zavadil.

Předseda Odborového svazu Kovo Josef Středula upozornil, že nad návrhem změn zákoníku práce se nesešel ani žádný orgán tripartity. "Přitom to nejsou návrhy ale nápady, které se převádějí do legislativní podoby. Nápady jsou to proto, že nejsou schopny obstát při právní analýze," uvedl. Celý návrh je podle něj nepromyšlený a zhorší situaci na trhu práce.

Mimo jiné i proto v pondělí po schůzce se Zavadilem premiér Petr Nečas (ODS) připustil, že chystaná vládní novela zákoníku práce by mohla platit o něco později než od ledna, jak se předpokládá. "Než obcházet standardní jednací procesy, dovedu si představit, že by novela mohla platit klidně o několik týdnů později, 1. leden není žádný fetiš," uvedl Nečas. Vláda bude předlohu projednávat v září, legislativní proces se prý nemusí do konce roku stihnout. O zákoníku bude vláda jednat s odbory v tripartitě i bilaterálně.

Pět let na určito

Ministerstvo práce a sociálních věcí mimo jiné navrhuje prodloužení doby, po kterou je možné uzavírat smlouvy na dobu určitou ze dvou na pět let, zvýšení maximálního rozsahu zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin, změny ve výši odstupného, které by mělo být nadále vázáno na počet let odpracovaných u zaměstnavatele, či zpružnění kont pracovní doby.

Rozšiřování neplnohodnotných pracovních vztahů, například práce na dohodu, nepřispěje podle odborů k nižší zaměstnanosti. Naopak podle ČMKOS stát přijde o zhruba osm miliard korun na příjmech státního rozpočtu.

Zaměstnavatelé na rozdíl od odborů navržené změny vítají. "Záměr zjednodušit a zpružnit konta pracovní doby vítáme, budou přínosem zejména pro střední firmy," uvedla již dříve generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Eva Svobodová. Malé firmy je podle jejích slov využívají zřídka kvůli složité administrativě.